"Permanentku na Kometu hážu do kanálu a už mě tam nikdo neuvidí," oznámil rozčileně režisér Břetislav Rychlík, když se dozvěděl o ostré kritice divadelních protestů z úst zástupců sportovních klubů z Brna. Podle mnohých tím vyvrcholilo napětí, které na obou "frontách" trvá už léta.
Oběma stranám jde o peníze. Město se dlouhodobě prezentuje hlavně jako centrum moravské kultury, a minimálně pokud jde o výši dotací, sport výrazně zaostává. "Z rozpočtu města jde do kultury asi 820 milionů a do sportu asi 180 milionů ročně," potvrdil primátor Roman Onderka (ČSSD).
Nespokojené jsou však obě strany. A zástupcům té sportovní teď pod vlivem uměleckých protestů došla trpělivost. "Tíživou ekonomickou situaci pociťuje sport již delší dobu. Přesto jsme nikdy nesáhli k podobnému řešení naší neuspokojivé situace," napsalo v reakci na protestní pochod divadelníků dvanáct šéfů brněnských sportovních klubů.
Jejich prohlášení divadelníky nadzvedlo. "To je mimořádně nechutné a připomíná to antichartu. Evidentně si to vedení města objednalo,"myslí si Rychlík.
Text sportovců zaskočil i organizátorku pochodu za zachování opery Janáčkova divadla Jitku Zerhauovou. "Překvapilo mě to. Já bych takové argumenty vůbec nevytahovala," reagovala operní pěvkyně.
Napětí v otázce rozdělování peněz trvá dlouhé roky
Podle politologa Stanislava Balíka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je napětí mezi sportem a kulturou v Brně trvalé, ale včera sportovci překročili dosavadní hranici.
"Tohle je něco nového. Jedna strana vystoupila proti druhé tak silně, ačkoli jí neběží o stejný balík peněz," uvedl politolog.
Město totiž dává peníze divadlům jako dotace příspěvkovým organizacím, kdežto sport čerpá z jiné části městského rozpočtu. Už proto, že kluby jsou soukromé podniky, v nichž má město maximálně určitý majetkový podíl.
"Sportovní kluby jsou soukromé a dělají svůj byznys. Ať se stanou příspěvkovými organizacemi města a jejich zaměstnanci zkusí brát platy, jaké jsou v divadlech," poznamenal Rychlík.
Spory sportovců a umělců o peníze musela řešit všechna vedení města v novodobé historii Brna. Vyšší dotace kultuře mají podle bývalého náměstka pro kulturu Daniela Rychnovského své důvody. "Brno bývalo hlavním městem celé země Moravskoslezské. Po zrušení tohoto rozdělení státu padla veškerá péče o kulturu jen na bedra města. U sportu to tak nikdy nebylo," podotkl Rychnovský.
Sportovci: šetřit se musí všude
Například šéfovi hokejové Komety Liboru Zábranskému se to nelíbí. "Každý ví, že dlouhodobě jsou nůžky kultury a sportu šíleně rozevřené ve prospěch kultury. Chceme jen říct, že když je těžká doba, musí se šetřit všude," prohlásil Zábranský.
Zástupci sportovních klubů shodně tvrdí, že prohlášením nechtěli na divadelníky zaútočit. "Nemám nic proti kultuře, pečuje o duchovní stránku lidí. Ale zarazil mě způsob, jakým umělci protestovali. Magistrát se opravdu snaží," uvedl třeba Josef Cikán z házenkářského týmu Handball KP Brno.
O tom, že jdou svou aktivitou "na ruku" vedení města, odmítá uvažovat on i primátor Onderka. "Jako primátor si nemohu dovolit řešit rozpočet druhého největšího města v republice pocity," napsal primátor.
