Krajský soud celou částku prostavěl a ministerstvo spravedlnosti už v tak napjatém rozpočtu dvě miliardy nenajde. Co se tedy bude dít?
"Takové peníze zřejmě nikdo nikdy nikomu platit nebude. Verdikt bude s největší pravděpodobností zrušen nebo zmírněn," míní ředitel Transparency International David Ondráčka.
Justiční areálbyl otevřen v roce 2009, tvoří jej dvě budovy. Prosklená směrem k řece je sídlem soudů, ve druhé se nacházejí sídla státních zastupitelství. Původně se předpokládalo, že stavba přijde na 805 milionů korun, nakonec se vyšplhala na dvojnásobek: 1,93 miliardy korun. Zakázku už v minulosti prošetřoval Nejvyšší kontrolní úřad i policie, ale ta případ odložila. Krajský soud v Brně už za justiční areál jednou platil. Pokutu dvě stě tisíc korun dostal za porušení zákona o veřejných zakázkách, které mu před půldruhým rokem vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. |
Soud se proti verdiktu odvolal k finančnímu ředitelství a vyčkává. "Finanční ředitelství se k tomu bude vyjadřovat v květnu, do té doby nebude verdikt pravomocný," uvedla mluvčí Krajského soudu v Brně Miroslava Sedláčková.
Podle Ondráčky má trest symbolický význam. "Určitě by se měla hledat osobní zodpovědnost úředníků, správců a dalších lidí, kteří měli projekt na starosti. Minimálně v pracovněprávním vztahu může být podle zákoníku práce odpovědným lidem udělena pokuta do výše čtyř platů," spekuluje Ondráčka.
Ministerstvo bude mít poslední slovo
Krajský soud má i jinou možnost. Když s odvoláním neuspěje, může požádat o prominutí ministerstvo financí. To zpravidla velké částky zmírňuje nebo zcela promíjí.
Ať už soud bude muset zaplatit jakékoliv peníze, poputují opět do státního rozpočtu. "Pokud tam není osobní odpovědnost, tak to ztrácí veškerý smysl, protože vyvolává nějaké kauzy, očekávání a vlastně nic nenásleduje," říká ekonom z Transparency International.
Justiční areál v Brně |
Brněnské finanční ředitelství se k případu vyjadřuje jen obecně, po dobu šetření musí podle zákona zachovat mlčenlivost.
"Je možno obecně říci, že v případě porušení rozpočtové kázně musejí provést odvod, který činí od pěti do 100 procent z částky dotace. Nejedná se tedy o pokutu, ale vrácení části nebo až celé částky dotace," řekl mluvčí brněnského Finančního ředitelství Jan Odvářka.
V případě Justičního areálu finanční úřad ukazuje, že je schopen dát pokutu v rozsahu celé investované částky.
Zároveň tím podle Ondráčky upozorňuje policii, aby zbystřila. "Když je při zakázce objeveno velké množství hospodářských chyb, mohlo tam dojít i k trestnímu činu," míní Ondráčka.
