František Tomeček se před rokem pořádně naštval. "Strašně mi vadilo, že mi pes močil na auto. Občůrané jsou sloupy, fasády domů i dětská hřiště. Většině pejskařů to divné nepřipadá. Já ale tvrdím, že u sedačky v obýváku psy taky nohu zvedat nenecháme," mračí se Tomeček, který sám chová teriéra.
Mnozí jiní by to po pár šťavnatých slovech nechali být, ale Brňan Tomeček se ten den rozhodl venčící zvyky Čechů jednou pro vždy proměnit. A vytvořil psí pisoár.
Test ukázal, že "nepochopí" jen dva psi ze sta
Například v Nizozemsku nejsou speciální pařezy, hřiby či trpaslíci, tedy předměty vyhrazené pro psí potřebu, žádnou novinkou. Tomeček ovšem nechtěl, aby k jeho sloupku museli majitelé svá zvířata násilím tahat na vodítku. Naopak.
Novinka má být pro psí samce jako magnet. "Všiml jsem si, že když venčím svého psa, jednoduše se snaží přeznačit teritorium svých čtyřnohých předchůdců, kteří na tom samém místě u patníku, vchodových dveří nebo sloupu už byli. Oproti tomu po dešti, který značky smyje, vybíravý vůbec není," popisuje Tomeček, jak mu v hlavě nápad vyvstal.
Tehdy poprvé načrtl proděravělý sloupek s malou nádržkou uvnitř. "Psí moč se může otvory dostat dovnitř, ale zároveň se deštěm nevymyje. Pachová stopa tam tak zůstává napořád a láká ke zvednutí nohy další a další psy," vysvětluje princip svého zařízení Tomeček, který se jinak živí vývojem optických sítí.
Nápad byl jen začátkem testování a zkoušení, které po měsíci důkladně ověřilo, že myšlenka funguje. "Nezadaří se tak u dvou psů ze sta. Jsou to třeba štěňata nebo se novinky leknou," tvrdí Tomeček.
Sloupů si podle něho nevšímají ani fenky, ale ty vykonávají potřebu kdekoliv. Žádné předměty si neznačkují.
S nápadem pomohla grafička
Mladý inženýr sezval své přátele a nabídl jim, že mohou do vynálezu investovat. Narazil na nedůvěru, ovšem jeden člověk se nakonec rozhodl do projektu vložit své peníze. Grafička Šárka Fialová.
"Udělal jsem si po vzoru televize svůj den D a nechal je se rozhodnout. Nakonec jsme si se Šárkou vybrali, že na to zůstaneme sami dva," usmívá se Tomeček.
Webové stránky si udělali v devíti jazycích, jen za možnost v budoucnu mít evropský patent dali čtvrt milionu korun a kromě plastových a dřevěných forem se pustili i do vyrábění těch betonových.
Síla odezvy je přesto zaskočila. "Psali nám třeba z Bali, jestli se nechceme potkat u nich v kanceláři," směje se Fialová. Zakázky přicházejí také z Německa, Rakouska nebo Slovenska.
Najednou se hlásí spousta investorů a tichých společníků
Tři pilotní betonové kusy teď zkouší jejich firma Dog production v brněnské Líšni. A jeden z pisoárů udělal radost svým výrobcům už při premiéře. "Viděli dvanáctiletého klučinu, jak poučuje svého naháče: tady nemůžeš, tady taky ne, vyčurej se na sloupek... Dítě zkrátka hned pochopilo, že pes nemusí pomočit plot o kus dále," vypráví Fialová.
Jejich nápad ovšem fascinuje i lidi bez psů. "Volali nám třeba z paneláků v Žebětíně, že chtějí, aby jim psi nechodili dělat potřebu na vchod. Konečně se mohou bránit," dodává Fialová.
A chtivých investorů a tichých společníků se najednou hlásí přemíra. "Nemáme zájem. Snad jen kdyby nabídka byla nad pět milionů. Samozřejmě v eurech," směje se Tomeček.
