„Šalinám“ dává stále víc lidí přednost před auty, vzduch se ale nezlepšil

Obyvatelé jižní Moravy stále častěji využívají hromadnou dopravu. Jen v Brně před třemi lety využívalo tramvaje, autobusy či trolejbusy 346 tisíc lidí, loni to bylo už 354 tisíc. Může za to hlavně dražší benzin a nafta. Přispěla k tomu ale i lepší návaznost spojů a fakt, že staré tramvaje a autobusy postupně nahradily nové.

Autobusová linka číslo 40 doveze obyvatele Újezdu u Brna až do centra metropole. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Oproti květnu 2009 ceny pohonných hmot stouply o více než 10 korun za litr. "Nárůst cestujících není skokový, ale spíš postupný. Kromě ceny paliv hraje roli i zlepšující se kvalita vozů," vysvětlila mluvčí brněnského Dopravního podniku Linda Škrancová.

Podobná situace je i v ostatních regionech, kde funguje integrovaný dopravní systém. "Zde hraje roli i to, že nabízíme širokou nabídku spojů po celý týden," dodal Květoslav Havlík z tarifního odboru společnosti Kordis, která hromadnou dopravu na jižní Moravě zajišťuje.

Jeho slova potvrdil i Martin Pípa z Centra dopravního výzkumu. "Trend v Evropě potvrzuje, že pokud se zvyšuje kvalita hromadné dopravy, lidé se k ní vracejí," podotkl Pípa. Podle něj se navíc projevuje fakt, že v centrech velkých měst je problém zaparkovat, případně je parkování drahé. A to hlavně v Brně. "Například ve Vídni funguje garážové stání za dvě až tři eura na celý den, což je přijatelné," řekl Pípa.

Jak přibývá cestujících

MHD Brno

• 2009 346 387
• 2010 353 555
• 2011 354 342

Brněnsko, Blanensko, Tišnovsko

• 2009 155 000
• 2010 165 000
• 2011 169 000

Břeclavsko, Hodonínsko

• 2009 198 000
• 2010 215 000
• 2011 219 000

Boskovicko

• 2009 78 000
• 2010 83 000
• 2011 84 000

Vyškovsko

• 2009 46 000
• 2010 49 000
• 2011 50 000

Lidé jsou každopádně na cenu citliví i u hromadné dopravy. Brněnský Dopravní podnik od letošního roku zdražil jízdné a za první čtvrtletí roku 2012 počet cestujících mírně klesl. Podle mluvčí Dopravního podniku Škrancové však mohou být údaje z přelomu roku zkreslené.

Čistější vzduch? Až bude mít Brno obchvat

Dlouhodobý trend, kdy lidé cestují bez auta, se bohužel podle odborníků zatím neodrazil na kvalitě vzduchu. V Brně, které je smogem zasaženo nejvíce, vykazují měřicí stanice spíš drobný nárůst škodlivin. A to přesto, že doprava je podle odborníků pro kvalitu ovzduší v jihomoravské metropoli klíčová.

"Samozřejmě je dobře, že lidé využívají MHD a ubude aut. Dokud ale bude přes Brno jezdit tranzitní doprava, pořád zde budou vysoké koncentrace exhalací," upozornil Robert Skeřil z Českého hydrometeorologického ústavu, který se kvalitou ovzduší dlouhodobě zabývá. Jak Skeřil vysvětlil, tranzitní doprava ucpe město ve špičkách. Auta přitom vydávají nejvíce škodlivin ve chvíli, kdy popojíždějí po pár metrech. Při častém brzdění zase vzniká prašnost.

"Pokud auto jede plynule sedmdesát kilometrů v hodině, má nejnižší emise. Dokud tedy nebude hotový obchvat Brna nebo alespoň dokončený velký městský okruh, zásadní zlepšení nečekejme," dodal Skeřil, podle nějž je doprava nejdůležitější pro kvalitu ovzduší v Brně.

Minimálně druhá zmíněná stavba však není v nedohlednu. Klíčová část velkého městského okruhu, takzvaného Dobrovského tunely, se pro řidiče po letech prací otevře 28. srpna. Stavba, která spojuje pod zemí Žabovřesky a Královo Pole, stála nakonec 12 miliard. "Na 2. června plánujeme pro širokou veřejnost něco jako den otevřených dveří. Lidé budou mít možnost volně si tunely projít, dostanou informační materiály. Začátek akce je v devět hodin," zval ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Pánek.