Nová trať, nový rekord. Tak začíná stručná glosa Australana Wayna Gardnera o Masarykově okruhu, který poznal ve svojí životní sezoně. V roce 1987 bylo Brno pro jezdce velkou neznámou. Úplně nový okruh za železnou oponou. V podstatě jediný, v jugoslávské Rijece přece jen panovaly uvolněnější poměry.
Gardner si šel v premiérové sezoně Masarykova okruhu za titulem a v Brně o tom nenechal přes sto tisíc fanoušků na pochybách. Po kvalifikaci stál na prvním místě na startovním roštu a s prvním zápisem o rekordu v tabulkách novodobého Masarykova okruhu.
Po závodě v nich zůstal zapsán. Ohrožoval jej jen Eddie Lawson, ale i ten ztratil na rychlého Australana 1,87 vteřiny.
O rok později proběhl finiš jako přes kopírák. Závod byl sice o jedno kolo kratší, ale Gardner opět zvítězil nad Lawsonem, jen svůj náskok meziročně zvýšil o 23 tisícin vteřiny.
Další rok Gardner v Brně nestartoval, další dvě sezony sice na startu stál, ale třetí vítězství už si připsat nedokázal. Přesto na Brno vzpomíná v dobrém. Těžko překládat slovo "flowing", kterým Masarykův okruh označil. Snad nejlépe jej vystihne staré rčení, že zatáčky v Brně kreslili podle pětikoruny. Zkrátka žádné šikany a utažené vracečky, Brno se jezdí v rytmu valčíku.
Řídítka motorky vyměnil za volant
Ve třiatřiceti letech Gardner z motorky sesedl a usedl za volant. Dalších deset let závodil v populárních zámořských automobilových soutěžích, z větší části na vozech australského výrobce Holden a pod hlavičkou vlastního týmu.
Na motorce se objevoval na exhibicích Hondy, výrobce, jehož motocykl v barvách tabákového koncernu Rothmans v aktivní kariéře sedlal. Dvacet let po konci kariéry v mistrovském motocyklovém šampionátu Wayne Gardner platí za glosátora aktuálního dění v motocyklovém světě. Občas pěkně ostrého.
Před dvěma roky třeba žádal okamžité zrušení slavného závodu na Isle of Man, když obvinil pořadatele, že závod pořádají jen kvůli penězům a vypisováním prémií pro jezdce ženou nezkušené závodníky do smrtící pasti.
Článek převzat z týdeníku České motocyklové noviny.
