Už více než tři roky uplynuly od chvíle, kdy tehdejší ministryně spravedlnosti v úřednické vládě Daniela Kovářová slavnostně otvírala nový Justiční areál v Brně. V moderně vybavených budovách v Polní ulici od té doby sídlí okresní soudy pro Brno-město a Brno-venkov a příslušná státní zastupitelství.
Ani přes stovky soudních pří, které se zde od té doby řešily, však stále není jasno v tom, kdo může za nepřiměřené prodražení stavby. A hlavně kdo za ni dostane jakou pokutu.
Brněnský krajský soud, který byl investorem stavby, se nyní domohl snížení původně stanovené sankce na čtvrtinu. Místo 1,9 miliardy korun má tedy zaplatit jen 480 milionů.
Pokuta za předražení není prvníKrajský soud v Brně už za justiční areál jednou platil. Pokutu dvě stě tisíc korun dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ještě před otevřením stavby. Soudy se zabývaly také autorskými právy architektů, kteří budovu soudu původně navrhli. Jejich návrh pak ovšem bez jakéhokoliv vyrovnání převzala jiná firma, která ho přepracovala do současé podoby. Spor o autorská práva nejprve soudil sám brněnský krajský soud, který stavbu i jednání s architekty řídil. Ten dal za pravdu autorům původní studie a přiřkl jim čtrnáctimilionové odškodnění. Olomoucký vrchní soud měl ale opačný názor. Případem se proto nyní bude zabývat Nejvyšší soud. Potíže byly i s nábytkem do nového areálu. Soutěž na jeho dodání zrušil antimonopolní úřad. Předraženou stavbu prošetřovala i policie, ta ale případ odložila. |
"Tato částka byla ponechána jako sankce za uzavření smlouvy na výstavbu budovy státních zastupitelství v rozporu se zadávacími podmínkami výběrového řízení a za přidělení zakázky na základě opčního práva," informovala mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Budova státního zastupitelství totiž nebyla v původním projektu vůbec zmíněna.
Stavba se prodražila více než o miliardu
Ministerstvo spravedlnosti počítalo podle původních plánů z roku 2004 s tím, že areál postaví za necelých osm set milionů korun. Skutečné náklady nakonec byly více než o miliardu vyšší.
Jedním z lidí, kteří financování stavby řídili, byl ekonom krajského soudu Jan Lippert. K pochybením podle něj patřily například špatné termíny splatnosti na fakturách.
Ty byly v rozporu s tím, co tehdy požadoval stát. Lippert ale trvá na tom, že pochybení byla pouze formální
"Krajský soud v Brně při všech změnách postupoval se souhlasem všech potřebných ministerstev," zdůraznila mluvčí soudu Sedláčková.
Pokuta ve výši ročního rozpočtu
Právě kvůli tomu se soud stále odvolává a nesouhlasí ani s čerstvě vyměřenou pokutou ve výši půl miliardy.
Sankci považuje za protiústavní a upozorňuje navíc na to, že je téměř stejně vysoká jako roční rozpočet krajského soudu. A paradoxně je pokuta mnohem vyšší než kompletní náklady na spornou stavbu budovy státního zastupitelství.
Kde peníze na zaplacení pokuty vezme, však zatím instituce řešit nemusí. Proti pokutě totiž už dříve podal soud správní žalobu, kterou se bude zabývat Krajský soud v Hradci Králové. Ten zatím přiznal žalobě odkladný účinek. Krajský soud v Brně tedy čeká na jeho konečný verdikt a do té doby nic platit nemusí.
