Čtyři významné brněnské kulturní instituce jsou tak trochu v pozici sirotků. K poslednímu listopadu končí ve funkci na vlastní žádost šéfové Filharmonie Brno a Moravské galerie.
Ředitel Domu umění se zase snaží svůj post obhájit v nepříliš průhledném výběrovém řízení, které vypsal magistrát. A šéf Národního divadla Brno s kritickými slovy svůj post opustil na konci září, kdy už na jeho místo také běžel konkurz.
Hledají ředitele
|
Právě dění kolem Národního divadla Brno naznačuje, že o zdejší instituce nemají nyní významné kulturní osobnosti příliš zájem.
"Problém je v tom, že se vypisují výběrová řízení a jen se čeká, kdo se do nich přihlásí. A to bez toho, aniž by někdo zkusil cíleně oslovit uznávané kapacity," konstatoval Vladimír Hulec z Divadelních novin.
Vše se podle něj navíc připravuje ve velké rychlosti. "Osobnosti, které by významné funkce mohly zastávat, se ze svých dosavadních působišť obvykle tak rychle nemohou uvolnit. A to ani nemluvím o tom, že není jasné, jaké má Brno jako zřizovatel s divadlem plány," dodal znalec divadelního prostředí.
O post šéfa se utká pětice jmen
Kdo se tedy na post šéfa největšího divadla v Brně hlásí? Vedení města to s odkazem na ochranu osobních údajů tají. MF DNES se však podařilo získat příslušný seznam neoficiální cestou.
A ačkoliv se ke jménům na tomto seznamu nechce vedení města vyjadřovat, šest ze třinácti uvedených lidí, které se redakci podařilo kontaktovat, svoji účast v konkurzu připustilo.
"Ano, přihlásil jsem se," uvedl například dlouholetý ředitel brněnského Divadla Radost Vlastimil Peška, který byl jako jeden z mála ochoten své jméno výslovně potvrdit.
I když je mezi třinácti přihlášenými kromě Pešky i několik dalších známějších jmen, žádná velká divadelní kapacita se do Brna nehlásí. V seznamu se naopak objevuje několik lidí, kteří v uměleckých kruzích vůbec známí nejsou: například bývalá pracovnice Univerzity obrany či jednatelka neznámé společnosti, která ani nemá vlastní internetové stránky.
Do druhého kola výběrového řízení zřejmě minulý týden nikdo z nich nepostoupil. O post šéfa divadla se nakonec podle informací MF DNES zřejmě přespříští týden utká následující pětice: už zmíněný šéf Radosti Peška, bývalý ředitel divadla v Ústí nad Labem Tomáš Šimerda, operní režisér Karel Drgáč, ředitel divadla v Šumperku René Sviderski a exšéf Moravskoslezského divadla v Ostravě Luděk Golat.
Ten je z výše jmenovaných zřejmě nejkontroverznější osobou. Z ostravského divadla totiž v roce 2009 odešel kromě jiného kvůli zveřejněné pornonahrávce, na níž před lety zachytil bývalou manželku s jiným mužem. V záběru se navíc objevilo i nezletilé dítě.
Divadlo potřebuje reformu
Prvním úkolem nového ředitele bude zklidnění a stabilizace všech tří divadelních souborů. Pod vedením bývalého šéfa Daniela Dvořáka totiž v divadle panovaly velice vyhrocené vztahy.
Na základě kritické zprávy bývalého ekonomického náměstka Reného Adámka navíc dění v divadle prošetřovala policie. Případ sice nakonec odložila, ovšem s tím, že se k němu v případě nových důkazů může vrátit.
Řadě lidí navíc vadí, že umělecké směřování divadla ovlivňuje brněnský magistrát víc, než je zdrávo. Kromě již zmíněného Vladimíra Hulce na to upozorňoval například bývalý šéf Janáčkovy opery Tomáš Hanus. Na serveru Operaplus.cz popisoval, jak se musel v řadě případů obhajovat před úředníky, kteří přišli prošetřit třeba to, zda je dostatečně dobrý dirigent.
Nyní přitom Hanus působí v prestižních zahraničních souborech včetně BBC Symphony Orchestra. "Brněnské divadlo naléhavě potřebuje kompletní reformu, která by umožnila jeho další zdravý rozvoj," uvedl letos v Divadelních novinách.
Jenže o tom, jak si tuto reformu představují uchazeči o řízení divadla, se zřejmě nikdo také nedozví. Tyto plány totiž magistrát zase tají s odkazem na autorská práva.
"To by bylo podle zákona opodstatněné jen tehdy, pokud by uchazeči předložili požadovaný text například ve formě komiksu, divadelní hry či třeba epické poemy v pravidelném jambickém verši. Tedy v podobě uměleckého díla," zhodnotil už v případě předchozích výběrových řízení vypsaných městem Jiří Urban z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.
Lidé, kteří se zajímají o dění v divadle, jsou tak kvůli přístupu Brna v paradoxní situaci. "Sice se například mluví o tom, že Daniel Dvořák splnil to, co při svém nástupu do funkce před lety slíbil, nikdo to však nemůže ověřit, protože jeho plány nikdo nikdy neviděl," konstatoval například režisér a kritik přístupu brněnského magistrátu Břetislav Rychlík.
Stejně situaci hodnotí i Silvie Šeborová ze serveru Artalk, která se od magistrátu snaží získat jména uchazečů o řízení Domu umění. Usiluje také o to, aby tito lidé zveřejnili své plány, jak Dům umění dále rozvíjet. "Nikomu není jasné, proč v případě Galerie hlavního města Prahy jména uchazečů zveřejnit lze a v Brně to možné není," podivuje se Šeborová.
