Je to úleva, že už se vás nikdo nebude ptát, proč jste věčně čtvrtý?
To určitě. Doufám, že teď ty medaile budou přibývat
Když jste dokončil váš program, věřil jste, že na medaili stačí?
Já vůbec nevěděl, jak jeli ti přede mnou, vůbec jsem je nesledoval. Takže jsem jen věřil, že to konečně vyjde.
A pak u vašeho jména na počítači zablikala dvojka...
A já konečně pochopil. Na jízdu už čekal jen Florent Amodio. Věděl jsem, že medaile bude. A nakonec je z toho bronz.
Co k němu bylo klíčem? Že po pádu při prvním čtverném skoku jste neztratil hlavu a hned skočil axela a čtverného salchowa?
U toho prvního salchowa jsem padl, ani nevím proč. Byl možná trochu přetočený ve výjezdu. Ale po něm jsem věděl, že pokud teď začnu přemýšlet, co musím a nemusím udělat, tak ta jízda dopadne špatně. Takže jsem se zase začal soustředit jen skok od skoku. A vyšlo to.
Nyní už můžeme odtajnit, o čem jste dlouho v Záhřebu před médii mlčel. Takže jak to bylo s vašim zraněním ramene?
Já o něm nemluvil, protože jsem nechtěl, aby někdo věděl, že jsem zraněný. Kdyby mi to pak náhodou nevyšlo, mohli by mi vytýkat, že jsem ani neměl jezdit. O to jsem nestál. Tak jsem dělal, jakoby se nic nedělo, a snažil se dát rameno do pořádku.
Co se s ním vlastně stalo?
Hned první den na prvním tréninku v Záhřebu jsem si ho vykloubil. Ale naštěstí mi doktoři pomohli. V úterý ráno jsem ještě vůbec netušil, jestli budu schopný závodit. Ale po středečním tréninku jsem věděl, že můžu dělat všechno a že skoky zvládnu. Tak jsem si řekl: Jdu to toho.
Dnes vás žádná bolest nelimitovala?
Ne. Od úterka jsem chodil se zatejpovaným ramenem, ty tejpy mi ho držely na místě, aby se nehýbalo. Protože svaly by pak nefungovaly, jak by měly.
V minulosti vám ke konci jízd docházely síly. Tentokrát ne?
U posledních dvou skoků už jsem únavu cítil. Ale já se do toho snažil dát všechno. Na to jsme se před Evropou hlavně soustředili: abych zajížděl ty programy i v tréninku se vším všudy a neproskakovat ty skoky.
Ve volných jízdách jsme dnes napočítali celkem devět čtverných skoků. Navyšuje tak kvalitní soutěž cenu medaile?
Rozhodně. Ten počet čtveráků byl dokonce větší než ve volných jízdách na olympiádě 2002, která držela do dneška absolutní rekord. Jsem moc rád, že z toho nejtěžšího mistrovství Evropy, co za poslední léta bylo, mám medaili. To je super.
Co vám říkal kouč Viktor Petrenko, když jste po jízdě přišel z ledu?
Byl hrozně rád, že jsem se nepodělal a že jsem do všech skoků šel a všechny je zabalil.
Jak moc vám k této medaili pomohl právě letní přestup k Petrenkovi? Nabral jste u něj sebevědomí?
Možné to je. Pravdou také je, že jsme teď hodně trénovali výdrž a jistotu, abychom věděli, že na konci programu se nerozsypu. To dost pomohlo. Ale není to jen o tom přestupu, ta práce je dlouholetá. Viktor mi určitě pomohl zlepšit piruety, kroky, bruslení i jistotu skoků. Ale musím poděkovat i svým bývalým trenérům, protože někdo mě to taky musel naučit.
Brňáci získali na tomto mistrovství dva bronzy, má ho i Ondřej Hotárek ze sportovních dvojic. Zřejmě dobré krasobruslařské město, že?
To tedy jo, dovezli jsme tam nejvíc medailí z jednoho šampionátu.
V jaké umístění se dá tato medaile přetavit na mistrovství světa?
Tam to bude úplně o něčem jiném, přibudou hlavně Japonci, Kanaďan Chan, Američané. Ale já budu trénovat jako dosud a doufám, že tam budu schopný předvést své jízdy ještě o kousek líp. Teď budu týden doma v Brně a pak se až do mistrovství světa chystám trénovat v New Jersey.
Na co se nyní zaměříte nejvíc? Na stabilizování dvou čtverných skoků ve volné jízdě?
Bude to hlavně o nich, ale také o čistém zajetí krátkého programu. To kdyby se mi tady povedlo, nemusel bych být bronzový, ale možná i stříbrný. V něm jsem ztratil aspoň sedm bodů.
Stihl jste během šampionátu také odvolit prezidenta?
Nestihl. Až po závodě jsem si na internetu přečetl výsledky, že vyhrál pan Zeman. Já nevím, jak to komentovat, politiku nějak extrémně nesleduju. Uvidíme, kam to u nás půjde. Když jsem se narodil, tak se pan Zeman stal premiérem. A v době, kdy ho zvolili prezidentem, jsem teď vyhrál první medaili. Tak snad ta spolupráce bude fungovat... (úsměv)
