"Je to super, že si s nimi jednou za čas můžeme zahrát. I když je jasné, že si s námi dělají, co chtějí," popisoval fanoušek na bruslích Jiří Veselý. Jeho tým si však od profíků nenechal líbit všechno. Právě Veselý se pustil do souboje (spíš zápasnického než boxerského) s Tomášem Malcem, po němž obránce Komety zůstal ležet na ledě. I když pochopitelně bez krvavých stop.
"Myslím, že to nahrál," odmítl Veselý chvástání z vítězné "bitky". "Ale domluvené to nebylo. Chtěl jsem ho odstrčit od našeho gólmana, protože na něm byl moc nalezlej."
Druhý naoko pěstní duel absolvoval za extraligovou stranu Jozef Kováčik. "Ze začátku jsem měl navrch, ale potom mi to nandal," ocenil slovenský obránce svého soka.
Vše se pochopitelně dělo s nadsázkou a v televizi by se předváděný hokej zřejmě neuchytil, přesto se znovu ukázala početnost modrobílého národa. Uvolněný "srandamač" spolu s možností prohlédnout si kabinu prvního mužstva i novou restauraci uvnitř haly přilákal kolem dvou tisíc zvědavců. Pro amatéry nevídané obecenstvo. "Ale nervózní jsem z toho nebyl. Člověk by si to měl užít, a ne se stresovat. Nejde přece o žádné body, jenom o srandu," mávl rukou Veselý z mužstva Fan Klubu, hrajícího brněnskou ligu.
To chvíli senzačně vedlo, jenže pak rychle přibývaly trefy na druhé straně. "Chválabohu, že jsme vyhráli, jinak by to byla další hanba," připomněl Kováčik ztracené play-off. Na konci silnější Kometa ještě víc ubrala, takže skóre se zastavilo na poměru 8:5. "Je jasné, že jsme hráli na nějakých deset nebo dvacet procent, jinak by to asi byl průser. Šlo hlavně o zábavu. Oni byli rádi, že si takový zápas zahráli, my jsme rádi, že jsme jim udělali radost."
Extraligoví borci nazuli brusle po dvou týdnech, tedy poprvé od konce sezony. "Příprava byla klasická. Nějaké pivko a tak," usmál se Kováčik. Zatímco někteří hráči Komety se honili po ledě, další v civilu rozdávali nadšeným fandům (a především mladým fanynkám) podpisy a společně pózovali fotoaparátům.
Ještě větší zážitky si však odnesli příznivci, kteří se ve výstroji na ledě snažili konkurovat svým oblíbencům. "Člověk s nimi prohodí pár slov, s některými už se známe delší dobu. Oni to taky berou dobře, nejsou to žádní namistrovaní frajeři, kteří by ohrnovali nos," ocenil Veselý. Nemohli však profíci přece jen hrát ještě volněji, aby se výsledek přiblížil remíze? "Myslím, že hráli na volno dost, víc už to asi nešlo. Člověk tam jde s tím, že udělá jenom to, co mu dovolí."
Vše vyvrcholilo společnou děkovačkou, při níž bylo znát, že obě strany už letošní neúspěch přebolel. "Něco se mohlo udělat líp, ale já nejsem fanoušek, co by kritizoval. Hrával jsem závodně házenou, takže vím, že ve sportu to není lehké, a lidé nemůžou čekat, že se bude každý rok hrát na špici," uvedl 37letý Veselý. "Jsem naštvaný, že to tak skončilo, ale co už. Jednou jsme nahoře, jednou dole, takový je život nejen ve sportu," poznamenal Kováčik.
