Je přelom tisíciletí a Jiří Maršálek v 37 letech končí kariéru profesionálního hokejisty a baseballisty. Hledá nové povolání. Pouští se do stavění domů. Střih!
Píše se rok 2013 a v Brně se kolauduje sto jedenáct metrů vysoká AZ Tower -nejvyšší budova Česka. Vztyčila ji za 800 milionů korun právě Maršálkova firma Properity.
Kdo je Jiří MaršálekNarodil se v Brně v roce 1963. Vystudovaný stavař se do 37 let živil jako profesionální hokejista a následně baseballista. Byl trenérem národního baseballového týmu. Je v baseballové síni slávy. Dnes vlastní developerskou společnost Properity a celou řadu dalších firem, které uskutečnily projekty za miliardy korun. Krom nejvyšší budovy Česka AZ Tower v Brně postavil i polyfunkční komplex Eden v Králově Poli. Jeho podpis mají i bytové domy v Jundrově, Masarykově čtvrti, Žabovřeskách, Židenicích či Černovicích. Opravil Nový Tuzex u výstaviště. Hraje golf, jezdí na kole a lyžích. Je ženatý a má dvě děti. |
Developera, který je v baseballové síni slávy, ale otázka na roční obrat jeho společnosti zaskočí. "Netuším. Nesčítám to. Je pro mě důležité, aby dodavatelé dostali zaplaceno a lidé spokojeně bydleli," říká Maršálek.
Co si říkáte, když se rozhlédnete ze 111metrové výšky AZ Tower?
Dvě věci. Jednak - to Brno je zatraceně hezké. My chodíme dole po ulicích, díváme se do země a řešíme všední potíže. Přitom stačí vylézt pár pater a člověk na chvíli získá tolik potřebný nadhled. Vidí zelené zahrádky ve vnitroblocích, ruch pod sebou, hezké stavby. Je to pro mě inspirace do další práce.
A co je ta druhá věc?
Nahoře se také sám sebe ptám, proč tu po pravé straně máme tak ošklivé a zanedbané pozemky Jižního centra. Proč se s tím něco nedělá. Já to, bohužel, změnit nemůžu. Je to na politicích.
A nejste v tu chvíli pyšný na stavbu pod sebou, kterou jste vztyčil?
Libí se mi. Ale AZ Tower už je zkolaudovaná. Beru to tak, že stavění se pro mě uzavřelo a je čas hlavně přemýšlet o budoucnosti a dalších projektech. Třeba se někdy podaří ještě něco lepšího.
Máte nejvyšší budovu v Česku. Jde to vůbec překonat?
Když jsem postavil polyfunkční dům Eden v Králově Poli, slýchával jsem, jaká je to bomba a kolik soukromých peněz díky tomu do čtvrti přišlo. Plácali mě po zádech, že jsem postavil nejvyšší bytový dům v Brně. A najednou je tady AZ Tower, která je nejvyšší budovou v republice... (úsměv)
A když se trochu ohlédneme, jak jste až sem dospěl?
V 37 letech, na konci sportovní kariéry, jsem hledal co dál. Bylo po revoluci a já vždycky rozuměl jenom stavění a sportu. Udělal jsem, co se nabízelo, a jednoduše jsem to zkombinoval. Postavil jsem v Brně posilovnu. Ostatní podnikatelé si po prvních úspěších kupovali auta, já všechny vydělané peníze znovu investoval do dalšího stavění. Mělo to ale tu nevýhodu, že když jsme s manželkou jeli na návštěvu, museli jsme sednout do nákladní dvanáctsettrojky. (smích) V roce 1995 jsme měli 185 zaměstnanců a já pak přišel o všechno. Rozešli jsme se se společníkem a on mi nic nevyplatil.
Jak jste dospěl zase z nuly až k dnešní AZ Tower?
Rok jsem strávil jako zaměstnanec. Pak jsem hledal podnikání, kde já na jiných závislý nebudu. Nezbývalo než získat první pozemek a začít stavět první vlastní dům.
Kolik lidí je dnes za názvem vaší firmy Properity?
Dlouho jsem to byl jen já a externí účetní. Na všechny - projektanty, banky i stavitele – si děláme výběrová řízení. Když máte svého zaměstnance a on něco zkazí, je to zodpovědnost firmy. Takto ji nesou za své dílo sami pracanti. A v Brně je spousta šikovných a spolehlivých lidí. Teď je nás ve firmě jen asi deset. Jsou to manažeři, kteří vždy o celý konkrétní projekt pečují.
Prozradíte svůj obrat?
Přiznám se, že ho vůbec netuším. Mám asi patnáct společností a každá žije svým životem. Ale přesně vám řeknu, kolik stál kubík které budovy. (počítá) AZ Tower přišla celkem na 800 milionů, Nový Tuzex na 100 milionů, obdobně Eden, pak už jsou ty menší projekty za desítky milionů. Celkový obrat nebo zisk jsem ale nikdy nesčítal. Proč taky? Pro mě je důležité, aby dobře dopadl vždy ten jeden konkrétní projekt. Dodavatelé dostanou zaplaceno, chlapi mají práci, lidé spokojeně bydlí. A v malém Brně si člověk nemůže dovolit udělat nějaký podraz nebo nedodržet své závazky. Všichni stavebníci se tu známe. Už by se to o nás říkalo navždycky.
Jak se teď daří AZ Tower?
V AZ Tower máme jediný volný byt. Kanceláře jsou obsazené asi ze dvou třetin. Jen se tím potvrzuje situace, která dnes v Brně je. Byty se nám v našich projektech prodají mnohdy ještě dříve, než vůbec zveřejníme, že něco stavíme, natož abychom dělali nějakou reklamní kampaň.
A kanceláře?
Kanceláří se v nejbližší době postavilo opravdu hodně. Prodat v Brně další je obtížné. Krom klasického pronájmu tak nabízíme, že si kanceláře firmy mohou i koupit, prodáváme je i na leasing, garantujeme předkupní právo pro nájemníky. Důležité je mít služby. Aby mohli zaměstnanci seběhnout do kavárny či na jídlo, nechat si pohlídat děti. Mít prostor pro archiv, aby si nemuseli zastavět skříněmi kanceláře. Myslím, že budeme mít nejlepší posilovnu v Brně. Chci, aby dům žil. Musíme zajistit, aby sídlo v nejvyšší budově Česka bylo nejen prestižní, ale i výhodné.
AZ Tower se už přezdívá třeba obří fleška. Jak to nesete?
Vím, že nejde udělat projekty, které se zalíbí všem. Když už ale mám příležitost něco postavit, chtěl jsem, aby to pro Brno bylo speciální, ne fádní skleněný válec. Tohle je výsledek po asi patnácti různých návrzích. Moje zásada je, aby lidé byli v mých domech spokojení. Nikdy nestavím na místě, kde bych sám nechtěl bydlet. A barevné králíkárny na periferii nedělám. AZ Tower tak má speciální dvojitá okna, mezi nimiž proudí elektronicky řízený vzduch. Z pilotů zahloubených hluboko do země čerpáme vodu o stabilní teplotě. V zimě topí, v létě chladí. Fasádu jsme pokryli solárními panely. Kdyby to tam všechno nebylo, mohli jsme ušetřit pár milionů, ale takto z toho mám mnohem lepší pocit.
Když jedete po Brně, kde všude vidíte své stavby?
Postavil jsem v Brně dvě nové ulice, dvě kolonie rodinných domků, Eden, bytové domy v Jundrově, Masarykově čtvrti, Žabovřeskách, Židenicích, Černovicích. Mám ale radost z čerstvě otevřeného Nového Tuzexu u výstaviště. Kdysi měl první jezdící schody v Brně, lidé se tam tlačili pro džíny. Ale přednedávnem to byla opuštěná budova na prodej a výzva pro mě. Koupil jsem to. Povedlo se mi tam vměstnat celý můj život - sport a práci ve stavařině. V prvním patře jsou stavebniny, výš je prodejna kol, lyží a golfových potřeb. Konečně mám jedno místo, kam jít na nákupy.
Stavebnictví provází pověst korupce a klientelismu. Setkáváte se s tím také?
S politiky se znám, ať už ze sportu či golfu, s mnohými si tykám, ale ze zásady s nimi nikdy nejednám o pracovních věcech. Je až neuvěřitelné, jaký má vliv stavební lobby. Mou stavbu projektant nakreslí na 200 milionů. Mě stojí 120 milionů. Nedovolil bych si stavbu v žádném případě okrást, ale díky technologickým postupům cenu dokážu stlačit. Projektanti nejsou stavebníci a nemohou umět všechno. A teď si vemte jakoukoliv státní zakázku. Je to u ní přesně naopak. Z počátečních 200 milionů se stane 250 nebo 300. Peníze si zodpovědní rozdělí.
Máte sám s korupcí zkušenosti?
Třeba v Černovicích jsem zažil jednu úřednici. Rozhovor vedla asi takto: Vy, když nemovitost zkolaudujete, tak můžete splatit úvěr, povídala mi. Ano, proto bych to chtěl mít zkolaudované co nejrychleji, potvrdil jsem jí. Když budu rychlejší, tak ušetříte? Tak kolik mi dáte? Jinak budu nemocná a budu mít dovolenou, skončil náš rozhovor. Kolaudace se pak táhla celé tři měsíce. Obdobně mi jedna státní firma nabídla, že si pronajme tři patra v AZ Tower. Za vyšší nájem než normálně. A část navíc zaplacených peněz by si pak rozebrali zodpovědní manažeři.
Podlehl jste někdy?
Nikdy v životě jsem nikoho neuplatil. Tady nejde o ty vynaložené peníze. Jak bych se pak cítil? Bylo by mi ze sebe zle.
Co vás drží na zemi?
Ze všeho nejdůležitější je pro mě rodina. Pořád se v ní něco děje. Syn začíná jako rocker v kapele Hysterical Naked. Dcera zase má miminko. Já se cítím pořád mladý, ale najednou jsem si uvědomil, že už mám vedle sebe vlastně babičku. (smích) S manželkou jsme se seznámili už na studiích. Jsme spolu už tři desítky let.
