"Pokud jde o tmu, nejlépe v České republice je na tom Šumava. Podyjí se s ní však může směle srovnávat. To jsme ani nečekali," řekl hvězdář Vojtěch Kohout.
Za pořádnou zdravou černočernou tmou už se v dnešní době musí daleko cestovat. 90 procent obyvatel ve vyspělých zemích nad sebou v noci vidí jen oranžový závoj.
"Najít v Česku oblast, jako je Podyjí, už je umění. Hvězdářům se vyplatí jet sem i desítky kilometrů," poznamenal Kohout.
Na okraji velkých aglomerací, jako je například Brno, jsou naměřené hodnoty světelného znečištění tak extrémní, že už pro ně počítačový program nemá barvu. V okolí Podyjí oproti tomu není žádný velký průmyslový podnik ani vytížená dopravní tepna. Svědčí mu i nízká hustota zalidnění.
Okradli nás o noční oblohu
Ještě před dvaceti lety stačilo astronomům k pozorování oblohy vyrazit za město. Po revoluci však začala vznikat nákupní centra s rozlehlými parkovišti, rozsáhlá skladiště, průmyslové areály, velké benzinky nebo nové rezidenční čtvrtě. Vše mohutně, avšak často neumětelsky osvětlené.
Na nedostatku tmy se podepisuje i špatně udělané nebo zastaralé veřejné osvětlení. Neodborné noční nasvěcování kulturních památek je kapitola sama o sobě.
"Noční obloha nám byla postupně ukradena, už si ani neuvědomujeme, o co jsme přišli," řekl Martin Škorpík ze Správy národního parku Podyjí.
Podle výzkumů je jen 40 procent světla v nočních ulicích vynaloženo účelně. Zbytek uniká, kam nemá. Ročně se přitom v České republice utratí za veřejné osvětlení dvě miliardy korun.
Největší zlo jsou lampy ve tvaru koule, které svítí všude kolem, jen dolů na cestu ne. Mizernou službu odvádějí i staré podlouhlé vesnické zářivky. Správné svítidlo má mířit na zem a být případně upraveno optikou a clonkami.
Umělé světlo ruší spánek a mate zvířata i rostliny
Zdaleka nejde jen o pozorování hvězd. Světelné znečištění škodí rostlinám, živočichům i lidem. Kvalitní spánek člověka závisí na hormonu melatoninu a ten se tvoří jen ve tmě. Stromy podle přirozeného světla poznají, kdy mají shodit listí. Pohyb hmyzu nebo ptáků určují měsíc a hvězdy, umělé světlo je však přitahuje a zabíjí.
Čeští hvězdáři proto založili Odbornou skupinu pro temné nebe a snaží se spolu s ochránci přírody o správném svícení šířit osvětu. "Dnes už se dají pořídit šetrné světelné zdroje, které stojí stejně jako klasické. Většina lidí o tom ale nemá ani tušení," řekl Škorpík.
Propagovat tmu se snaží také označováním takzvaných oblastí tmavé oblohy. Zatím existuje jizerská a beskydská. A do Znojma hvězdáři přivezli výstavu fotografií na téma světelné znečištění. Do konce června bude k vidění ve Staré Vodárně.
