Šťastnému na problémové Jawě pomohl k pódiu na Velké ceně liják

Před pár dny to bylo pětačtyřicet let, kdy se odehrál jeden z nezapomenutelných motoristických příběhů československé historie. V netradičním červencovém termínu roku 1968 na Masarykově okruhu vybojoval třetí příčku v třistapadesátkách František Šťastný.

Jednadvacátého července, pár minut před startem třistapadesátek, zachytí objektiv fotografa vycházející hvězdu motocyklového světa Giacoma Agostiniho, jak s širokým úsměvem přátelsky obejme svého soupeře - zadumaného chlapíka s šálou nataženou přes ústa.

Giacomo Agostini před startem 350 ccm s Františkem Šťastným.

Oči Františka Šťastného ale prozrazují, že se také usmívá. Za chvíli odstartuje a zahajuje stíhací jízdu za výsledkem, který bude považovat za jeden z nejdůležitějších v kariéře.

V jednačtyřiceti letech se na motocyklu Jawa, pro který je výraz "nespolehlivý" lichotivým označením a kterému málokdo věří, žene dopředu až za suveréna Agostiniho a východoněmeckého pilota "emzety" Rosnera. Na pódiu stojí na třetím místě po levici novopečeného mistra světa Agostiniho.

Když se Itala novináři ptají na závod, řekne jen: "Je to nejšťastnější den mého života. Získal jsem titul mistra světa. A jsem rád, že je mezi prvními třemi i Franta Šťastný."

Nové Jawě propálil píst, pak si pustil pusu na špacír

Už několik měsíců před závodem sledují novináři boj vývojářů Jawy. Ve Strašnicích se totiž snaží postavit motocykl, který bude konkurenceschopný a především spolehlivý. O rok dřív se Jawa soustředí na šestidenní a "silnice" skončí fiaskem. Teď "prý" dostane prioritu.

Seriál k Velké ceně

Před motoristickou událostí roku bude MF DNES a iDNES.cz denně přinášet seriál s informacemi a zajímavostmi k Velké ceně.

Mezi Šťastným, který nebyl továrním jezdcem, ale byl zařazen jako jezdec-mechanik, a vedením Jawy, to docela jiskří.

A protože normalizace je ještě daleko, detaily sporu vyplouvají na veřejnost a obě strany vedou - dnešní terminologií řečeno - mediální přestřelky.

Stav nového motocyklu se začal veřejně propírat po testech nového motoru v Mnichově Hradišti, kde Šťastný propálil píst. A pustil si pusu na špacír. O tom, že v Jawě není o silniční motorky zájem. Že se kvůli nespolehlivému motoru při testu mohl zabít.

O pár dní později už Lidová demokracie tiskla rozhovor s šéfkonstruktérem a manažerem Jawy Janem Křivkou.

"Zkoušky děláme za zavřenými dveřmi, jako ostatně každá zahraniční továrna, a co se při nich děje, by mělo zůstat za vraty továrny. Předpokládali jsme, že jak jsme k Šťastnému seriózní v řadě případů doma i v zahraničí, že tak bude oplácet i on nám," kontroval Křivka.

Pravda je někde uprostřed. Šťastný mohl být frustrovaný právem, protože "loňská" motorka byla opravdu problémová a ta "letošní" nevypadala zatím o moc lépe.

Na druhou stranu Křivka bojoval s obrovskou byrokracií. Neměl k dispozici vlastní devizové konto a jakýkoliv nákup ze zahraničí byl otázkou přinejmenším měsíců.

"Potřebujeme kvalitní písty, pístní kroužky a řadu speciálních součástek, ale systém objednávek, které musíme plánovat rok předem, nás brzdí. My bychom potřebovali volný nákup, ale už nejenom v Evropě," kritizoval Křivka ekonomické "vynálezy" socialistického režimu.

Spustil se liják a tempo polevilo

Nicméně 21. července stál František Šťastný na startu v Bosonohách a pod ním předl motor Jawy.

Zraněný Bill Ivy, který má už v kapse dvě umístění na stupních vítězů ve stopětadvacítkách a čtvrtlitrech, na které ho vždy donesl jeden z pořadatelů na zádech, prorokuje: "Agostini vyhraje, druhý bude Rosner a třetí Šťastný. Uvidíte."

O prvních dvou místech je rozhodnuto od začátku. Agostini s Rosnerem si budují náskok na soupeře, prvních šest kol to dokonce vypadá na velké pozdvižení, Rosner totiž jezdí před Agostinim, který neskončil hůř než první už od začátku sezony. Jeho vítězná série neskončí ani v Brně a pokračuje až do třetího závodu sezony 1971, v královských půllitrech trvá ještě déle.

Českoslovenští diváci ale sledují třetího a čtvrtého jezdce - Františka Šťastného totiž pronásleduje Bohumil Staša.

"Ať vydrží." To prý se zaťatými pěstmi opakovali na tribunách všichni a prosba směřovala ke Šťastného motorce.

V průběhu závodu se spustil ostrý liják. Tempo polevilo a i to možná Jawě pomohlo. Černého Petra si nakonec vytáhne Staša, který ztrácí výkon a v posledním kole dojede už jen pod kopec v Pisárkách, kde si počká na sběrný vůz.

Šťastný je třetí. Má samozřejmě radost, velkou radost. Ostatně je to jeho první pódium na domácí trati v mistrovství světa. Před sebou má ještě závod půllitrů, tam už ale Jawa - stejný motocykl jako v slabší kubatuře, jen s převrtaným motorem - nevydrží a kapituluje po třech kolech.