Grand Prix je funkcionářům strany trnem v oku, zahraniční jezdci totiž do socialistického ráje provokativně tahají buržoazní manýry (jak jinak tomu říkat, když Phil Read přijel na závody v Rolls Royce).
Rolls Royce Phila Reada byl v paddocku větší atrakcí než motorky.
Motocyklovému sportu naprosto suverénně vládne Giacomo Agostini - tehdy ještě stále na MV Augusta. Od začátku sezony 1968 nevyhrál jen jeden jediný závod, a to jezdí dvě třídy. Československo reprezentuje nová generace. Bohumil Staša, Peter Baláž. Kvalitní jezdci, kteří ale mají mnohem horší podmínky k závodění než jejich předchůdci Šťastný s Havlem.
Přesto se v těchto podmínkách zrodí historicky nejlepší domácí výsledek českého jezdce. Pomůžou tomu i dopředu rozdané karty. Tak například v sezoně 1971 nezávodí "věčně druhý" Renzo Pasolini. Většinu roku stráví vývojem nového čtvrtlitru Aermacchi Harley Davidson a v Brně je z něj cítit frustrace z marného boje s Agostinim.
Renzo Pasolini v Brně nezávodil, ale českým novinářům si stěžoval na Agostiniho.
"Umím toho na motocyklu jako Nino (Agostini – pozn. aut.). Chtěl jsem to dokázat. Už jsme se dohodli. Já půjdu k hraběti Augustovi, ty k Benelli. Souhlasil. Pak před něho položili papír, stačilo jen takto škrtnout podpis. 'Renzo, nezlob se, nemůžu to udělat. Bylo by po mé slávě'," pouštěl brýlatý Ital zákulisní drby mezi československé novináře.
"Věkem jsme si blízcí, povahou ne. Asi je to rodinou. Nino je svobodný a proto dost bezstarostný," přemítal Pasolini nad důvody Agostiniho neporazitelnosti.
Problém s motory: jestli Staša dojede, bude to zázrak
Tréninky nezačínají nejlíp. Hodně jezdců padá, několik je vážně zraněno, do nemocnice míří i Phil Read, jeden z největších konkurentů Agostiniho. Havaruje i Staša, naštěstí jen lehce. Zato jeho "číze" kolabuje kliková hřídel a hned u obou motorů.
Z Brna tak v sobotu odpoledne vyjíždí "šestsettrojka", která má nějakých dvanáct hodin času, aby v továrně vyzvedla syrový náhradní motor. Dnes by to byla cesta na nějakých šest hodin, 17. července 1971 je to ovšem horší.
Agostini závodil v roce 1971 poprvé s novou helmou s větším hledím. Fanoušci jí říkali "astronautská".
Zatímco Bohumil Staša si vystačil s obstarožním kokosem a puntíkovaným šátkem.
Jediný hotový úsek dálnice D1 totiž měří dvacet kilometrů, je před Prahou a s velkou slávou jej otevřeli teprve před necelým týdnem. Černý vůz se vrátí v neděli v deset hodin, jen tři hodiny před startem. Motor je syrový, nevyzkoušený. Pokud Staša dojede, bude to zázrak, vlastně je to podobné jako o tři roky dřív při Šťastného startu na novorozené čtyřválcové Jawě.
Zatímco mechanici chystají Stašovi motorku na závod třistapadesátek, startují slabší kubatury. V padesátkách kraluje Sheene, který pokoří většinu z papírově silnějších soupeřů. Na nájezdu do posledního kola má náskok přes dvě a půl minuty. Cíl projede triumfálně - turistickým tempem a s vypnutým motorem.
Ukázalo se, v čem je kouzlo závodů
Pro favority je závod pohromou, z prvních šesti mužů průběžného pořadí šampionátu neboduje jediný. Češi jedou - jak referuje dobový tisk - na pomalejších, ale o to spolehlivějších strojích. Nakonec jsou z toho tři umístění ve druhé pětce, ovšem na startu stálo jen devatenáct jezdců a velká část z nich na mokré trati nedojela.
"Dvácy" vyhraje Nieto po boji se Švédem Janssonem, ovšem sedmdesát tisíc lidí kolem trati nejvíc tleská opět Sheenovi. Tomu totiž nenaskočil motor, hned na startu tak ztratil dvě minuty a vyjel jako čtyřicátý. Druhé kolo dokončoval na dvanácté pozici a nakonec stál na stupních vítězů.
První kolo, Agostini suverénně ujíždí Saarinenovi. V půli závodu pro poruchu odstupuje.
Jarno Saarinen se musel ohlížet, Staša celý závod stahoval jeho náskok.
Pak přicházejí na řadu třistapadesátky. Staša po startu jezdí těsně za hranicí první pětky a propracovává se dopředu. V šestém kole se stává něco zcela mimořádného. Z prvního místa odstupuje Agostini, jehož Augustě nevydržela převodovka. Agostini tedy tentokrát nevyhraje.
Od prvního závodu v sezoně 1968 se to stane teprve podruhé. Odstupuje i Grasetti, Staša předjíždí Smarta a je najednou druhý za Saarinenem. A co víc, začíná jej stahovat, průměrně o úctyhodných třináct vteřin na jedno čtrnáctikilometrové kolo. V posledním jedenáctém kole má ztrátu jen osm vteřin, ale ČZ začíná opět stávkovat a fanoušci jen doufají, že motocykl vydrží.
Seriál k Velké ceně v BrněPřed motoristickou událostí roku bude MF DNES a iDNES.cz denně přinášet seriál s informacemi a zajímavostmi k Velké ceně. |
Je z toho historický úspěch, který doma zatím nikdo nepřekonal. Zlí jazykové připomínají, že kdyby bylo startovní pole v plné kondici, skončil by Staša přinejlepším pátý. Minimálně Agostini, Read a Pasolini by jistojistě byli před českým jezdcem. Jenže zkrátka nebyli, to je kouzlo závodů.
A propos ještě k Pasolinimu a Agostinimu. Zatímco "svobodný a bezstarostný" Agostini je ve svých jedenasedmdesáti letech stále fit, "zodpovědný rodič" Pasolini je přesně čtyřicet let po smrti stejně jako jediný Stašův přemožitel Saarinen.
V květnu 1973 při závodu čtvrtlitrů v Monze Pasolini upadl a Saarinen do něj narazil. Itala zabil náraz Finovy motorky, Saarinen nepřežil následný pád.
