První zasedání nového zastupitelstva si tehdy Onderka načasoval tak, že se stal primátorem v den svých narozenin. Z Roberta Kotziana (ODS) se stal Onderkův náměstek.
Co se koalici podařilo splnit
|
"Koalice si tehdy rozdělila témata způsobem rozděl a panuj. Jenže jí chybí vize. Jak se ale voličům ČSSD líbí, že se částečně plní volební program pravice? A co říkají voliči ODS na to, že tato strana podporuje primátora Romana Onderku?" upozorňuje po třech letech vládnutí velké koalice politolog Michal Pink z Masarykovy univerzity.
Za rok se přitom budou konat další komunální volby. Voliči si tedy přesně na tyto otázky budou muset odpovědět, až budou vybírat nové vedení města.
Kam zmizel primátor Onderka?
Onderka své výročí ve funkci ani údajně neexistující vizi města nekomentuje. Nevědí o něm mnoho ani jeho kolegové a médiím se Onderka poslední dva týdny doslova vyhýbá.
"Asi někde medituje o svém dalším působení v ČSSD," vysvětlují to pod podmínkou anonymity jeho spolustraníci.
Brněnský primátor byl totiž tím, kdo v neděli po volbách jako první vyzval Bohuslava Sobotku k rezignaci na předsednické křeslo. Když pak toto stanovisko tlumočil médiím, za zády mu stál sebejistý Michal Hašek. Ten ovšem v pátek na svoji funkci rezignoval. A Bohuslav Sobotka dosud mezi těmi, kteří by měli rezignovat, uváděl právě i Onderku. Jeho role v sociální demokracii slábla už před volbami.
V roce 2010, kdy v Brně vznikla velká koalice, byl staronový primátor Onderka stínovým ministrem dopravy i místopředsedou ČSSD. Na sněmu v roce 2011 však o tyto funkce přišel a nyní je jen šéfem brněnské buňky strany.
Jsou to tři roky, kdy se zastavil čas
Na tom, že město Brno nemá vizi, se s politologem shoduje i velká část opozice.
"Vládnoucí garnitura obsadila potřebné posty a stačí jí udržovat chod města. Dobrý je každý den, kdy tu jsme, co bude zítra a pozítří, již není tak důležité," myslí si například Onderkův náměstek z minulého volebního období Daniel Rychnovský (KDU-ČSL).
"Primátor v koalici s ODS ztratil odvahu prosazovat odvážná řešení, kterou v minulém volebním období měl. Jsou to tři roky, kdy se zastavil čas," tvrdí i další dřívější náměstek primátora Martin Ander (SZ).
Stále není například jasné, jak bude město řešit potíže s parkováním, nikam se nehýbe ani stavba nových sportovišť či slibovaného Janáčkova kulturního centra.
Koalice s takovou kritikou nesouhlasí. "Z toho, co děláme, je jasné, že Brno vidíme jako město vědy, výzkumu a vysokých škol. K tomu upíráme své úsilí a jsou vidět i výsledky naší práce," hodnotí náměstek Oliver Pospíšil (ČSSD).
Nekonečný problém: Hlavní nádraží
I s plněním společného programového prohlášení jsou členové koalice spokojení. A to částečně i v případě tak problematické otázky, jako je brněnské nádraží.
"Podařilo se nám v Bruselu prolobbovat návrhy, které v budoucnu výrazně usnadní čerpání peněz na nové nádraží. A to bez ohledu na to, v jaké poloze nakonec bude," popisuje Kotzian, který dostal právě nádraží na starost.
Napište námCo se podle vás magistrátní koalici povedlo a co naopak nezvládla? Pište na zuzana.tausova@mfdnes.cz |
Jenže stále není vyřešen problém polohy nádraží. Projekt nádraží v odsunuté poloze nyní opět získal územní rozhodnutí, opět se proti němu ale odvolala různá občanská sdružení. Stále tak není platné.
Někteří aktivisté navíc kvůli nádraží požadují nové referendum a stát mezitím pracuje na analýze toho, zda je výhodnější poloha v centru, nebo odsunutá.
"Spokojení nejsme ani s podobou okolí hlavního nádraží, přestože už se podařilo opravit vyhořelé kasino. Ostatní prostory ale stále potřebují zkulturnění," povzdechl si Oliver Pospíšil.
Problémem, který převezme i nové vedení magistrátu po volbách, je podle Pospíšila chybějící nový územní plán města. Ten vázne na tom, že nadřazený územní plán nemá schválený ani kraj. Brno tak neví, kam má zakreslit například silnici R43 či hlavní nádraží ani jak vyřešit křížení dálnic D1 a D2. Strana zelených upozorňuje také na to, že kvůli nemožnosti schválit nový plán chystá město velký balík nepřehledných změn, které jsou součástí aktualizace územního plánu starého.
Náměstek Ladislav Macek, který je za územní plán odpovědný, ale nechce výsledky své práce po třech letech hodnotit. "To mi nepřísluší," odpověděl na žádost MF DNES.
Do hodnocení vlastní práce se příliš ochotně nechce pouštět ani Jana Bohuňovská (ODS) odpovědná za zdravotnictví, školství a kulturu. Navzdory svému zařazení se k těmto tématům v uplynulých třech letech příliš nevyjadřuje.
Na webových stránkách města si lidé sice mohou například najít koncepci brněnského zdravotnictví, co mají dělat rodiče, pro jejichž děti není místo ve školkách, se ale nedozvědí. Spokojit se musejí s konstatováním, že míst ve školkách je o 750 více než na začátku volebního období. Stále to však nestačí.
