V Dolních Heršpicích a Přízřenicích dnes žije asi 1 500 Brňanů. Chystaná aktualizace územního plánu tu ale maluje bytové domy, které by počet obyvatel zněkolikanásobily. Podobně jako současný územní plán. Trojice místních zastupitelů se tak spolu se svými voliči kvůli tomu chystá do bitvy, která může poprvé v historii zmenšit Brno.
"Stále hrozí, že se počet obyvatel kvůli masivní výstavbě až zdesetinásobí. I přesto, že nový územní plán měl být rozumnější. Vedení Brna nedodržuje sliby. Pokud aktualizace územního plánu v této podobě projde, chceme uspořádat ještě před komunálními volbami referendum, ve kterém obyvatelé sami rozhodnou, jestli se od Brna odtrhnou," uvedl David Rotrekl (VV), opoziční zastupitel Brno-jih, pod který Dolní Heršpice a Přízřenice spadají, a zároveň aktivista ze sdružení Samostatný jih.
Komu takový scénář přijde povědomý, neklame ho paměť. Zmíněné referendum už totiž jednou proběhlo. Těsně před komunálními volbami 2010 si lidé odtržení od Brna dokonce odhlasovali. K tomu, aby to politici museli respektovat, však tehdy chyběla dostatečná volební účast - asi devadesát hlasujících navíc.
Magistrát ale tvrdí, že tentokrát nemají obyvatelé dvou čtvrtí Brna-jihu reprezentovaní občanskými sdruženími důvod svou zlobu dotáhnout až k hlasování.
"Rozvojová studie Brno-jih byla dopracována za účasti občanských sdružení v Dolních Heršpicích a Přízřenicích. Mohla a také dávala své připomínky. Sliby byly splněny. Dokonce se sdružením Pěkný jih došlo k dohodě o výsledném řešení územní studie," uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Pěkný, nebo samostatný jih?
Identifikovat, koho dnes Pěkný jih zastupuje, ale není lehké. Webové stránky byly aktualizovány naposledy v roce 2011. A dnes za sdružení vystupuje a s magistrátem jedná především Ivan Konečný.
"Nechali jsme si vysvětlit od odborníků, že kombinace rodinných domů s tří- až čtyřpatrovými domy je nejvhodnější. Pouze v rodinných domech totiž není možné zařídit důležitou infrastrukturu - například obchůdky v suterénech, služby či veřejné bazény. Některé věci jsou na hranici únosnosti daného území. Ale chápeme, že rozvoj Brna nelze plánovat jako rozvoj vesnice na okraji Beskyd," myslí si o plánovaném znásobení počtu obyvatel Konečný. Členská základna jeho sdružení je prý kvalitní, ale zveřejnit konkrétní jména nechce.
To s druhým sdružením - Samostatným jihem - má magistrát rozpory. "Sdružení Samostatný jih se na rozdíl od sdružení Pěkný jih profilovalo jako uskupení, které nevyvinulo žádné konstruktivní návrhy. Pouhá negace není snahou dobrat se výsledku," uvedl Žára.
Jedním dechem dodává, že nynější studie, na jejímž základě je aktualizace územního plánu připravovaná, musí podle zákona respektovat původní územní plán.
"Jinak by město muselo vynaložit milionové částky na kompenzaci vlastníků dotčených pozemků," dodal Žára. Stále platný dokument přitom v roce 2006 prošel za působení náměstka primátora Radomíra Jonáše, který prosadil kontroverzní směnu pasáže Jalta.
"Pokud musí studie respektovat současný územní plán, uniká mi potom smysl jejího pořizování za nemalé peníze. A to, že byli občané navíc vyzvání k jejímu připomínkování, považuji za téměř provokativní, protože zástupci Brna museli již předem vědět, že téměř všechny připomínky půjdou do koše," konstatovala další z opozičních zastupitelek Jiřina Bočková za Starosty a nezávislé.
Finální variantu aktualizace územního plánu dostal na stůl starosta Brna-jih ve čtvrtek. V nejbližší době by ji měla projednat rada a následně zastupitelstvo.
"Já s aktualizací nemám problém. Pokud nebude, velké investice do městské části se prostě neodehrají," uvedl Josef Haluza z ČSSD, který je zároveň zastupitelem Brna. Jaké kroky jako starosta učiní, aby se jeho čtvrť nerozpadla, ale neřekl. Na radnici vládne křehkou koaliční většinou s ODS.
