Do bývalé vojenské střelnice u Mašovic na Znojemsku vtrhl v půlce listopadu místní zemědělec s traktorem a kypřičem. Vyrval drny v šedesát metrů dlouhém pásu a pak půdu rozjezdil. To vše s požehnáním Správy národního parku Podyjí.
Takto odhalená půda je totiž rájem pro některé druhy rostlin a živočichů, které by se jinak v dnešním Podyjí těžko rozvíjely.
"Na narušeném místě pravděpodobně naskočí pcháč nebo bodláky. I když nejsou moc populární, u nás na nich žije vzácná housenka vřetenušky třeslicové. Vyskytuje se jen na jižní Moravě v pár lokalitách," poznamenal referent Správy Robert Stejskal.
Střelnice u Mašovic není jediné místo, kde Správa parku řádila s bagrem nebo traktorem. Na Kraví hoře u Znojma má menších experimentálních ploch několik. Jsou staré tři i šest let.
"Zaměřili jsme se tam na místa, která jsou zarostlá třtinou křovištní, což je poměrně agresivní tráva. Strhli jsme ji a vytvořili holý písčitý povrch. Smyslem bylo potlačit tu trávu, která se běžným sekáním těžko odstraňuje, a vytvořit prostor pro druhy, které potřebují holou půdu, například mladý vřes, kobylky, sarančata nebo včelky samotářky," vysvětlil přírodovědec.
U Havraníků na Znojemsku se zase ochranáři domluvili s lesníky a nechali je při práci jezdit s technikou mimo cestu.
"Příští rok chceme ve spolupráci s hasiči určité plochy dokonce vypálit. Vypalování je sice zakázané a není obecně prospěšné, ale jsou výjimky. Maloplošně může požár otevřít prostor pro některé druhy," řekl Stejskal.
Oblíbená metoda ochranářů se místním nelíbí
Narušování ploch vzácných území je mezi ochranáři v poslední době oblíbené. V areálu přírodní památky Na Plachtě u Hradce Králové dokonce před několika lety vyrazili za obnovou biotopů na tancích. Terén rozjezdili k nepoznání a vytvořili tak nové přírodní koridory i mokřady.
U místních to však vyvolalo vlnu nevole a ochranáři je museli o prospěšnosti zásahu dlouho přesvědčovat. "Narušování povrchu vojenskou technikou je velmi účinné a rychlé opatření," vysvětloval tehdy místní ekolog Martin Hanousek.
Zatímco některým druhům musí Správa Podyjí chystat výhodné podmínky, jiné, nežádoucí se v národním parku množí snadno. Některé zavlečené druhy rostlin chodí ochranáři dokonce každý rok vytrhávat.
"V lese můžete například potkat netýkavku malokvětou, která pochází z Asie. S tou se bohužel nedá nic moc dělat, ale její vliv na původní flóru není tak velký.
Její příbuzná netýkavka žláznatá už je ale mnohem agresivnější, roste většinou kolem řeky, tu se snažíme aktivně potlačovat," popsal Stejskal.
Rostliny z Asie nebo třeba Kanady se šíří nejčastěji ze zahrádek, kde je lidé pěstují pro okrasu. Pro české prostředí však představují riziko.
"Může to být časovaná bomba. Příroda si s tím nějak poradí, ale dopady to může mít velké," uzavřel Robert Stejskal.
