Zásluhu na otevření knihovny v roce 1883 veřejnosti měl před sto třiceti lety moravsko-německý politik a historik Christian d'Elvert. Ten navíc jako poslanec Moravského zemského sněmu zajistil brněnské knihovně pravidelné finanční dotace.
Tehdy ještě Brňané za půjčení jedné z pětačtyřiceti tisíců knih neplatili.
Zprvu knihovna patřila pod Moravskoslezskou hospodářskou společnost pro povznesení zemědělství, přírodovědy a vlastivědy, později pod Františkovo muzeum.
Od roku 1899 začala vystupovat jako samostatná instituce pod názvem Zemská knihovna moravská.
Velký zlom v historii instituce přišel v roce 1935. Moravská zemská knihovna obdržela právo povinného výtisku, tedy zisku jednoho exempláře každého vydaného titulu. Mohla tak alespoň na chvíli zapomenout na zklamání z nerealizované stavby nové budovy.
Za důvod, proč zůstala stavba jen na papíře, se udává hospodářská krize. Podle Lenky Kudělkové, která se zabývá historií moderní architektury v Brně, to ale není tak úplně pravda.
"Masarykova univerzita, pod kterou tehdy knihovna patřila, chtěla vystavět i budovy fakult. Jednání se ale vlekla a protahovala. Ze stavby nakonec sešlo," zmiňuje.
Návrh od Bohuslava Fuchse tak skončil v šuplíku. A knihovna na čas našla azyl v Zemském domě, nynějším sídle krajského úřadu. Nová budova vyrostla o kilometr dál v Kounicově ulici až v novém tisíciletí.
Nová éra? Stavba roku či objednávky přes internet
2. dubna 2001 pražská firma ONEX slavnostně představila novostavbu, která posléze vyhrála soutěž Stavba roku.
Po přestěhování do nové budovy knihovna získala i počítače a přístup k internetu. Přesně za deset let, v roce 2011, zpřístupnila uživatelům také objednávání knížek přes internet.
Podle mluvčí Barbory Buchtové napočítali v létě necelých dvacet jedna tisíc registrovaných čtenářů. V minulém roce tak díky nim měla knihovna téměř osm set tisíc výpůjček. I počet knih se za sto třicet let existence razantně zvýšil.
"Máme většinu české literatury vydané po roce 1935, která čítá přes čtyři miliony knih a více než tři tisíce titulů časopisů," upřesňuje Buchtová.
Kromě základních služeb půjčování, přístupu k internetu a kopírování nabízí knihovna i rešerše a konzultace. Loni vypracovala 174 rešerší. "Letos jsme se více zaměřili na školení pro veřejnost a studenty, aby si uměli rešerše zpracovávat také sami," podotýká Buchtová.
Ke 130. výročí knihovna připravila výstavu fotografií dokumentující vývoj knihovny od jejího otevření až po dnešek. Do dvacátého prosince si návštěvníci mohou prohlédnout třeba právě zmíněné nerealizované návrhy budov knihovny.
Naší výstavou jsme chtěli dnešním čtenářům připomenout dlouholetou tradici Moravské zemské knihovny v Brně a ukázat jim, jak se vyvíjela a měnila v průběhu let," uvedla koordinátorka výstavy Lucie Heilandová.
