Silnice v Pardubickém kraji patří k nejnebezpečnějším v celé republice. Podle poslední rizikové mapy ÚAMK a Policie České republiky jsou na tom nejhůře tři kraje: Liberecký, Pardubický a Středočeský.
"Mezi vůbec nejrizikovější v zemi patří úseky silnic mezi Jablonným nad Orlicí a Červenou Vodou na silnici I/11 a z hraničního přechodu s Polskem v Dolní Lipce přes Králíky a Lanškroun do Svitav," uvedl mluvčí ÚAMK Igor Sirota.
Politici i silničáři teď budou usilovat o to, aby na úpravy silnic přišly peníze z Evropské unie. I přesto, že silnice první třídy jsou majetkem státu a stát by se měl starat o jejich vylepšení, hejtman Martin Netolický bude o jejich dalším osudu jednat.
Ve hře jsou peníze pro roky 2014 až 2020
Řidiči nemohou podle něj počítat s tím, že náprava bude zjednaná okamžitě. Teď se ale rozhoduje, kolik prostředků a kam v letech 2014 až 2020 z Unie přijde. "O prostředky na silnice budeme samozřejmě žádat," ujišťuje hejtman.
Že o peníze z Unie na úpravy kritických míst bude usilovat Ředitelství silnic a dálnic, potvrdila jeho tisková mluvčí Martina Vápeníková.
Podle hejtmana by celkově situaci pomohla rychlostní komunikace R 43 ze Starého Města u Moravské Třebové ke státní hranici s Polskem. "Zatím se ale jedná hlavně o R 35 a R 43 z Brna po Staré Město. Pokračování je tedy věcí dalšího vyjednávání," uvedl hejtman.
O tom, že peníze z evropských fondů na silnice do kraje nakonec dorazí, je přesvědčen mluvčí Regionální rady soudržnosti Severovýchod Martin Škeřík.
"Finance z Bruselu na rozvoj silnic v příštích pěti letech určitě budou," říká Škeřík, podle něhož se v příštím období do roku 2020 budou podporovat zejména projekty s větším přesahem.
"Finance budou směřovat hlavně do školství, budování infrastruktury a dopravy," uvedl mluvčí.
Nyní ale peníze nejsou. Takže i přesto, že jde o jedny z nejnebezpečnějších silnic v zemi, pardubické Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s většími úpravami zatím nemůže počítat.
Udělat silnice v těchto úsecích bezpečnějšími ale bude v budoucnu obtížné. "Silnice I/11 i I/43 tady vedou hornatým územím a nehodovost není způsobena jen technickým stavem komunikace," říká Hana Jarolímová, vedoucí úseku výstavby pardubického ŘSD.
Pomohou bezpečnosti kruhové objezdy?
Řidiči osobních automobilů i kamionů to ale vidí jinak. "Aby se u nás zvýšila bezpečnost na silnicích, budou podle mě potřeba tři věci: Dostavba nešťastné pětatřicítky, o níž všichni vědí a mluví, a přitom se pořád nic neděje. Chybí také obchvaty měst. Na jedno ani na druhé ale nejsou peníze. A pak jsou tu kruhové objezdy. Relativně nejlevnější a nejrychlejší cesta, jak bezpečnost zvýšit," myslí si dlouholetý řidič kamionu Peter Voltemar.
Mluvčí ŘSD Martina Vápeníková ale tohle řešení nějak nadšeně nevítá. "Kruhové objezdy mimo obec se povolují výjimečně. Kvůli normám, bezpečnosti a plynulosti provozu. Navíc nám nechtějí kruhové objezdy mimo obec povolovat policisté," uvedla.
Řidiči kamionů se nechuti ke kruhovým objezdům diví. "Kolotoče nejsou všelék. Ve Francii nebo Británii jich je ale spousta. A často je to v hornatém terénu. Určitě je to nejbezpečnější způsob, jak zabránit těžkým haváriím," dodává Voltemar.
