Petice obyvatel i společné komuniké starostů na české straně hranice se snaží zastavit projekt Windpark Nord - obří větrný park, plánovaný na dohled rakouského Hardeggu. Jižní sousedé v něm vidí jistotu přilepšení, Češi se jej bojí.
"V té lokalitě by vznikl po výstavbě větrných elektráren velký problém z ornitologického hlediska. Rakousko by se přece zesměšnilo, kdyby popřelo ochranu teritorií orla mořského, čápa černého nebo i kočky divoké," uvedl na čtvrteční tiskové konferenci biolog Wolfgang Lechthaler.
Investoři podle něj dodali neúplné podklady. "Zajímá je hlavně ekonomika a síla větru," řekl.
Za hranicemi, kousek od Vranovské přehrady, by mohlo vyrůst až 31 větrných stožárů. Jde o projekt obcí Langau, Weitersfeld a Hardegg spojený s rakouskými lesy Österreichische Bundesforste.
Windpark NordVětrný park má vyrůst nedaleko Hardeggu na dohled moravské obce Šatov. Jeden větrník má stát kilometr od nejbližšího českého stavení. Windpark Nord má být dobře viditelný až od Moravských Budějovic. Investoři, jimiž jsou Rakouské spolkové lesy a obce Hardegg, Langau a Weitersfeld, chtějí postavit 26 až 31 větrníků, které budou vysoké 150 metrů. Jejich lopatky dosáhnou až do dvousetmetrové výšky. Park se má rozprostírat na 600 hektarech. Je jedním ze 22 vybraných míst dolnorakouskou vládou, kde by mohly nové větrné elektrárny stát. |
Petice proti výstavbě už má bezmála 3 400 podpisů. Mezi signatáři jsou zejména lidé z příhraničí a Znojma, ale také stovky lidí z Vysočiny. V pátek v Rakousku končí připomínkové řízení k projektu. V květnu rakouské úřadu rozhodnou, zda projektu dají zelenou.
Nesouhlas vyjádřili i starostové obcí z Vranovska a Jemnice. Připravili společné prohlášení, které se chystají předat Dolnorakouské zemské vládě, českému ministerstvu životního prostředí a také hejtmanství Jihomoravského kraje. Odmítavé stanovisko vydala správa Národního parku Podyjí. Zatím negativní hlas zaznívá i z českého ministerstva životního prostředí v rámci řízení SEA - tedy posouzení vlivu koncepce na životní prostředí.
Snaží se napomáhat řešení
Do záležitosti už se vložila i vídeňská ambasáda. "Naše diplomacie v Rakousku je v kontaktu jak s dotčenými obcemi, tak také kraji. Snaží se napomáhat řešení problémů a dodržování národní a evropské legislativy, stejně tak jako dalších smluvních závazků v oblasti životního prostředí," uvedlo tento týden české ministerstvo zahraničních věcí.
Odpůrci projektu mají obavy také o vzácné živočichy. "Může tam vyrůst až 31 větrných stožárů o výšce 200 metrů. Ve zdejší krajině bez výrazných terénních překážek za přítomnosti velkého množství i vzácných ptáků, netopýrů, velkých savců a v kontextu s vranovským zámkem a bítovským hradem je zcela nevhodné u Hardeggu něco takového stavět," shodují se.
Petice protiProti výstavbě větrného parku Windpark Nord u hranic s Českou republikou a Národním parkem Podyjí vznikla na Vranovsku, Jemnicku a Moravskobudějovicku petice. |
Řadě z nich je proti mysli devalvace Národního parku Podyjí. Unikátní území v oblasti meandrů řeky Dyje paradoxně uchránila železná opona. Do hraničního pásma byl zákaz vstupu. V obcích na české straně, ale částečně i v Rakousku mají obavu z úbytku turistů a poklesu cen nemovitostí.
"Nejsme přímými účastníky řízení, ale chceme, aby náš společný hlas proti projektu budil respekt rakouské strany. Dolnorakouská zemská vláda rozhodne v květnu," uvedl autor petice Jiří Kacetl ze znojemského Okrašlovacího spolku. Dokončuje německý překlad petice a chystá se za rakouským kolegou z tamní Občanské iniciativy Podyjí, aby mu petici předal.
Rovněž její text poputuje na české ministerstvo životního prostředí, jež je podle mezinárodního práva partnerem pro jednání s dolnorakouskou zemskou vládou.
Pravidelný příjem
Rakouské příhraniční obce jsou v podobné situaci jako vesnice na české straně. Státní či "krajské" subvence tam moc neproudí. Jde o malebnou výspu bez výrazných pracovních příležitostí, kde turismus kvete pár měsíců. Po zbytek roku je mrtvo. Pravidelný příjem z obnovitelných zdrojů může být cestou, jak si dobře přilepšit.
Rakousko má závazek vůči Evropské unii v počtu dodaných megawattů z obnovitelných zdrojů do roku 2030. U jižních sousedů však existuje studie, podle níž by stačilo zmodernizovat současné rakouské větrné elektrárny, čímž by se ročně vyrobilo navíc 3 000 megawattů, což odpovídá výkonu 1 000 větrných elektráren. Rakousko je navíc energeticky soběstačné, disponuje vodními elektrárnami.
Opatrně se k záměru staví podle jedné z rakouských rozhlasových stanic také dolnorakouský hejtman Erwin Pröll. Podle něho je třeba dbát i na estetiku krajiny a větrníky stavět tam, kde je vítr dostatečně silný, což v Podyjí velkou část roku není.
"Vysoce ceněné chráněné krajinné oblasti by nyní neměly být ohrožovány ukvapenými a čistě ekonomicky racionálními rozhodnutími," míní ředitel rakouské části národního parku Robert Banner.
