"Máme hodně velkých dětí a kdyby chtělo najednou skončit pět nebo šest dětí, těch až pětadvacet tisíc bychom jim v žádném případě nemohli vyplatit a nevím, co s tím provedeme," přiznala ředitelka Dětského domova Frýdlant Větrov Šárka Blechová.
Domov by podle ní patrně musel žádat navýšení částky od kraje nebo oslovit sponzory. Domovy musejí navýšit dětem až o třetinu i kapesné. Roky platné sazby kapesného totiž nekopírovaly každoroční inflaci.
"Stát se tak dostal do paradoxní situace. Nařizuje ústavům, aby zvýšily kapesné, ale neposílá finance na jejich pokrytí," upozorňuje sdružení Vteřina poté na svém webu.
Změny v kapesném jsou následující: u dětí do šesti let se má kapesné zvýšit z 45 až na 60 korun měsíčně, děti do deseti let dostanou namísto 120 až 180 korun měsíčně. Dětem od patnácti let se má kapesné zvýšit z 300 až na 450 korun.
Domovy mohou děti potrestat za porušení řádu snížením kapesného až o třetinu. Dítě, které může dostat až 450 korun, může přijít o 150 korun
"Zákonodárci měli asi na mysli, že by to mělo mít motivační funkci. My s vyplácením kapesného i odchodného nebudeme mít problém, je to věc, se kterou je potřeba počítat. I když to samozřejmě zatěžuje rozpočet. Je ale pravda, že zákon není napsán dobře," zmínil ředitel jabloneckého dětského domova Jan Řičář.
Ačkoliv je o děti v domovech podle něho dobře postaráno a materiálně nestrádají, kapesné potřebují. "Je to hlavně z hlediska výchovy k tomu, aby se naučily hospodařit s penězi," poznamenal Jan Řičář.
