Třiatřicetiletá Lenka z Brna zažila vyhrůžky a bití na vlastní kůži. Její manžel ji začal týrat před dvěma lety. Přišlo to najednou: ztratil práci, trávil doma víc času a byl frustrovaný. Vztek si vybíjel na své ženě a jejich dvou dětech, desetiletém a pětiletém.
Po dvou letech utrpení Lenka sebrala odvahu a obrátila se na brněnské Intervenční centrum, které právě obětem domácího násilí pomáhá. Zařadila se tak mezi dalších šestnáct set týraných žen a mužů, kterým odborníci v předminulém roce pomohli.
Lenka měla štěstí, že žije ve velkém městě. V Brně totiž působí rozvětvený tým odborníků, který za pomáhání obětem domácího násilí už podruhé získal evropskou cenu prevence kriminality.
Týraná Brňanka přiznává, že se dlouho rozhodovala, jestli o svém trápení někomu říct. Styděla se a měla strach.
"Manžel mi nejdřív jen sprostě nadával, od konce minulého roku mě ale bil pravidelně. Nechtěla jsem rozbít rodinu, a tak jsem vše přetrpěla a podřizovala se jeho požadavkům, abych ho zbytečně neprovokovala," vypráví o stupňujícím se násilí.
Oběť ztrácí sebedůvěru
Lenka podle vedoucího poradny Bílého kruhu bezpečí Vladimíra Vedry nepředstavuje žádnou výjimku.
"V naprosté většině je domácí násilí fyzického i psychického rázu a má dlouhodobý vývoj. Oběť ztrácí sebedůvěru a odhodlání týrání řešit," popisuje, jak se bité ženy a muži cítí. Právě těm, kteří se rozhodnou sebe i děti od tyrana odstřihnout, má brněnský tým odborníků povzbudit a pomoci jim.
Domácí násilí
|
Jen za první polovinu loňského roku řešili přes 750 podobných případů. Ukázaly to statistiky, které eviduje brněnský magistrát, jenž celý odborný tým koordinuje.
Spolupracuje se sociálními odbory, městskou policií, státním zastupitelstvím, Probační a mediační službou i neziskovými organizacemi.
"V poslední době jsme oproti minulým letům zaznamenali víc případů. Důvodem je osvěta veřejnosti prostřednictvím informačních kampaní nebo besed. Pomáhá i všestranné školení odborníků," myslí si koordinátorka projektu Iva Koudelková.
Speciálním výcvikem projdou nejen pracovníci z neziskových organizací, ale i policisté. Oproti menším městům, kde se na domácí násilí specializují jen jeden až dva policisté, má Brno výhodu. Působí tady 13 proškolených policistů, kteří v domácnostech zasahují.
"Každoročně se školí, aby domácí násilí rozeznali, uměli komunikovat s obětí i agresorem. Zkoušejí se modelové situace z praxe a zkušenější kolegové sdílí své zážitky, aby lépe vysvětlili psychologii týraných mužů a žen," popisuje policejní mluvčí Pavel Šváb.
Tragédie v Krhovicích
Odborný výcvik může zabránit, aby domácí násilí neskončilo stejně tragicky, jako tomu bylo u vraždy čtyřiačtyřicetileté ženy v Krhovicích na Znojemsku. Ženu pobodal její bývalý druh při předávání dětí.
Útočník vypověděl, že jej partnerka po celou dobu jejich soužití ponižovala a týrala. O tom, že v jejich vztahu nebylo vše v pořádku, věděli i policisté, kteří v domácnosti zasahovali. Nedokázali ale odhalit, kdo z partnerů byl agresorem a kdo týraným (muže soud poslal do vězení, on se označil za oběť, čtěte zde).
"Tragédii možná mohl zabránit zavčas přivolaný odborník a větší péče orgánů. Dnes už je to ale těžké posoudit. Každý případ je individuální," dodává poradkyně Bílého kruhu bezpečí Marie Štorková.
Policie v Brně s odborným týmem na domácí násilí spolupracuje na preventivních akcích i při řešení konkrétních případů. Obdobně rozsáhlá spolupráce při řešení domácího násilí funguje třeba i ve Velké Británii. A právě britským systémem se Brno do jisté míry inspirovalo.
Široká spolupráce institucí funguje ve větších městech jako Praha nebo Brno. V menších městech se oběti mohou obrátit na bezplatnou celorepublikovou linku Bílého kruhu bezpečí.
