"Odstěhovala jsem se od rodičů a žiji sama. Už jsem si vydělávala a potřebovala jsem si uspořádat život. Výhodou je jistě svoboda, nevýhoda je, že si člověk vše hradí sám. Někdy je dost vtipné nakupovat pro jednoho, občas večeřím tři večery stejné jídlo," popisuje svou situaci téměř třicetiletá Jitka Veselá ze Znojma.
Podle nedávno zveřejněných údajů Českého statistického úřadu lidí žijících podobným způsobem, tedy o samotě v jednom bytě, na jihu Moravy za poslední desetiletí stále přibývá. Takzvaných jednočlenných rodin je tu přes 145 tisíc a tvoří téměř třetinu všech jihomoravských domácností.
Podle odborníků za to může hlavně zvyšující se počet rozvodů. Svou roli hraje i emancipace mladých lidí toužících po kariéře spíše než po rodině.
Příčinou je i vyšší věk, kterého se dožívají ženy, jež se po úmrtí manžela do nových známostí většinou neženou. Typickým příkladem je Eva Boudová z Hodonína. Ve svých dvaasedmdesáti letech už vážnou známost nechce.
"Manžel zemřel před patnácti lety. Mám ráda svůj klid. Přítele sice mám, ale jezdí za mnou jen na víkendy. Nechci se na něho citově upínat, kdyby zemřel, tak ať moc nesmutním," popisuje důchodkyně.
A právě ženy – většinou vdovy ve věku nad 50 let – žijí o samotě nejčastěji. Mezi muži jsou to naopak ti svobodní, ekonomicky aktivní, ve věku mezi 30 až 49 lety.
"Může za to především vysoký počet rozvodů. Ještě před deseti lety byste v tomto věku hledala jednočlennou domácnost jen velmi těžko. Lidé dnes lpí na kvalitě života, když jim to nevyhovuje, tak prostě odchází," vysvětluje psycholožka Lucie Šmahelová. Podle ní tak není výjimkou, že si lidé po třicítce stále ještě hledají partnera pro život.
Ve velkých městech lidé na rodinu nemají čas
Nejvyšší počet lidí bydlících o samotě je v Brně, celkem 37 % místních domácností tvoří jeden člen.
"Ve velkých městech jsou lidé hodně aktivní, přetížení prací, na vztah či rodinu nemají čas. Partnery si shání spíše jen na intimní soužití," tvrdí Šmahelová. Často si tak každý z partnerů udržuje svůj vlastní byt.
"Narůstá trend tzv. odděleného soužití, muž i žena žijí ve své vlastní domácnosti, scházejí se střídavě u ní, či u něho," vysvětluje sociolog z Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic.
Především mladší lidé si tak nechávají jakási zadní vrátka, aby měli v případě krachu kam utéct. "Znám dokonce i manželství, která druhý byt stále využívají. Manžel se tam třeba chodí dívat na hokej," popisuje Šmahelová.
Často také žijí v domácnostech dva lidé, přihlášen je však pouze jeden. Odborníci se však shodují, že hlavní příčinou osamělých domácností je otálení mladých lidí se sňatkem i založením rodiny.
"Dnes člověk ve 30 letech třeba studuje ještě vysokou školu, žije napůl u rodičů a partnerka ještě studuje v jiném městě – takto se dříve chovali osmnáctiletí," dodává Šmahelová.
Kromě Brna žijí lidé v bytech sami nejčastěji ve Znojmě, Tišnově či Blansku. Naopak v Hustopečích je jednočlenných domácností nejméně. "Obecně si myslím, že na vesnicích jsou tyto domácnosti minimálně, souvisí to spíše s rostoucí životní úrovní," dodává Šmahelová.
