"Když si to člověk spočítá, tak rychlou chůzí se dá zvládnout kilometr za 12 minut. Ve finále to znamená, že by mohli nachodit denně pět kilometrů. Své výkony zřejmě nadhodnocují," míní vedoucí výzkumu Jan Cacek.
Právě hodina chůze podle odborníků a WHO stačí na to, aby člověk nepřibíral na váze. "Pokud tedy správně jedí. Buď tedy Češi jedí příliš, nebo v dotazníku nadsazovali," řekl Cacek s tím, že většina lidí do práce jezdí buď autem, nebo městskou hromadnou dopravou místo chůze či jízdy na kole.
Výzkum tým zahájil v roce 2011, akademici z Fakulty sportovních studií při něm otestovali téměř 1300 lidí, dotazník vyplnilo šest tisíc lidí. Respondenty získávali především na jižní Moravě, ale i v jiných krajích.
O výsledcích informovali na pondělní tiskové konferenci. Kromě toho, že Češi rádi přehánějí, zjistili i další zajímavé údaje.
Muži nad třicet mají nadváhu, ženy tloustnou až po padesátce
"Takzvaný body mass index, tedy poměr výšky a váhy, mají v normě muži pouze mezi 18 a 29 lety. Muži nad 30 let už mají průměrně mírnou nadváhu a s rostoucím věkem se tato hodnota zvyšuje. V kategorii obézní už jsou muži v průměru po 40. narozeninách. Nejobéznější jsou muži nad 70 let," uvedl Cacek.
Na rozdíl od Čechů, jenž patří k nejobéznějším v Evropě, Češky mají nadváhu až po padesátce. Výzkumníci to dávají za vinu nedostatečnému pohybu.
"Pokles množství svaloviny může za nižší schopnost dát sílu do jakéhokoliv pohybu, i obyčejné chůze. Hlavně starší lidé jsou proto slabí a nejsou schopni často zabránit pádům," podotkl Cacek, jenž je odborníkem na kondici.
Posílené svaly by přitom lidem zabránily pádům a dalším nepříjemnostem. "Aby tomu předcházeli, stačilo by i dvakrát týdně lehce posilovat," doplnil.
Jaké další problémy trápí českou populaci? Sarkopenie, čili úbytek svalové hmoty, nevyvážená strava, pomalá chůze nebo skrytý útrobní tuk obalující vnitřní orgány.
Je důležité vychovávat děti k pohybu, ne jako vrcholové sportovce, míní odborník
Vědci zdůraznili, že i když se průměrný věk Čechů prodlužuje, neznamená to lepší kvalitu života.
"Velká část populace nemá pozitivní vztah k pohybu. Navíc má řada lidí sedavé zaměstnání, využívají moderní technologie, čímž se zvyšuje výskyt civilizačních chorob," upozornil děkan fakulty Jiří Nykodým.
Podle šéfa výzkumu, jenž stál necelých 17 milionů korun, je nutné vést k pohybu už mládež.
"Jednou z nich může být třetí hodina tělocviku na základních školách. Určitě to není lék na obezitu, ale může pomoci vypěstovat kladný vztah k pohybu," sdělil Cacek, jenž se mimo jiné podílí na kondiční přípravě fotbalové Zbrojovky (více čtěte zde).
"V Česku se ale stále objevují tendence vést děti k vrcholovému sportu. Ona je to ale výchova a opravdu má v dětech budovat kladný vztah k pohybu a sportu, což se dnes v řadě případů neděje," poznamenal pedagog.
