V sousedním Hostinném zemřelo podle svědectví pamětníků a dobových pramenů sedm obyvatel. Týdeníku 5plus2 to řekl hostinský historik Tomáš Anděl, který tuto etapu regionální historie podrobně zkoumal.
Na rozdíl od Rudníku dokonce některé popravy potvrzují zápisy v matrikách. K první vraždě došlo už 10. května 1945, tedy měsíc a půl před vraždou Němců u bývalé rudnické sokolovny. (o nálezu kostí zastřelených Němců si můžete přečíst zde)
"Na louce u dnešního koupaliště byl zastřelen Ernst Kraus, řezník z Dobré Mysli. Z jakého důvodu ho příslušníci revoluční gardy zatkli, není známé," říká Tomáš Anděl.
Před popravou si museli vykopat hrob
K dalším případům došlo v závěru června. Za přechování zbraní dostali trest smrti manželé Marie a Wilhelm Prádlerovi. Partyzáni je zastřelili v okrajové části Hostinného Dobrá Mysl před tamní papírnou.
"Při prohlídce domu objevili v dřevníku pistoli. Údajně ji našel jejich malý syn a do dřevníku zbraň schoval," popisuje historik na základě výpovědí Němců, kteří u popravy osobně byli. Prádlerovi si museli sami vykopat hrob a těla zde podle všeho leží dodnes.
Vraždu spojuje s rudnickými případy vyhláška velitele posádkové jednotky majora Josefa Wurma.
Dokument, který je součástí expozice Městského muzea v Hostinném, ukládal obyvatelům povinnost oznámit, zda se na jejich pozemku nacházejí výbušniny, munice a zbraně. V opačném případě jim hrozil trest smrti.
Podle svědectví pamětníků zemřeli během odsunu také veterán z první světové války Josef Rumler a jeho žena Marie. Dostali se do křížku s gardisty při odevzdávání dokladů na náměstí. Zastřelili je na dvorku za radnicí.
Továrník bránil manželku, tak ho veřejně popravili
Největší pozornost vzbuzuje případ prokuristy papírenské firmy Eichmann Jindřicha Soukopa, jenž pocházel z Brna. Jeho vraždu z 30. června 1945 dokládá zápis v úmrtní knize města Hostinné.
Jindřich Soukop. Jedna ze sedmi obětí divokého odsunu v Hostinném.
"Při noční prohlídce se do jeho bytu v Nádražní ulici dostavilo několik podnapilých příslušníků revoluční gardy. Fyzicky obtěžovali manželku Jindřicha Soukopa, a ten na ně proto vytáhl revolver. Druhý den ráno se vrátili, aby ho zatkli a poté veřejně popravili před nastoupeným obyvatelstvem německé národnosti v Lipkách," říká Tomáš Anděl.
Také Soukop si musel sám vykopat hrob. Tělo leží v místech, kde je dnes jezdecký areál.
Sedmou obětí násilného odsunu byl podle všeho zaměstnanec hostinského pivovaru Erich Kovarsch. Partyzáni ho z neznámých příčin odvedli do Eichmannovy vily stojící vedle cesty vedoucí k dnešnímu hřbitovu na Karlově, kde probíhaly výslechy zatčených Němců. Kovarsch se odtud už nikdy nevrátil a zmizel neznámo kam.
Podobné případy se podle Tomáše Anděla děly také v okolních obcích, v Horní a Dolní Olešnici nebo v Klášterské Lhotě. Hostinské matriky navíc evidují desítky sebevražd původních německých obyvatel.
"Sebevražd ze strachu byla celá řada. Nedokážu říci, jestli měli obavu z pomsty, špatné svědomí nebo se báli odsunu," poznamenává historik.
Zastřelené Němce hledali v obecním lese
O lidi, kteří během odsunu zemřeli, se nikdo celá desetiletí nezajímal. Hostinné pouze před zhruba 14 lety navštívili pracovníci skupiny Péče o válečné hroby a v obecním lese u Čermné hledali oběti války.
V rokli pod kaplí měli Češi údajně střílet německé vojáky. "Asi na třech místech dělali sondu, ale na kosterní ostatky nenarazili," uvádí Tomáš Anděl.
Poté, co archeologové v Rudníku nedávno exhumovali ostatky pěti zastřelených Němců, zahájili policisté vyšetřování pro podezření ze spáchání několikanásobné vraždy (více si můžete přečíst zde).
Přestože šance na zjištění pachatelů je 69 let od konce války mizivá, policisté mají povinnost tyto případy vyšetřovat. "Pokud od někoho dostaneme podnět, musíme se tím zabývat. Vyšetřování je ale ekonomicky i časově velmi náročné," říká mluvčí královéhradecké krajské policie Ivana Ježková.
Otevřou kriminalisté po letech také zločiny, které se staly v Hostinném?
