V celé republice bylo na úřední adrese evidováno k 1. lednu 2014 přibližně 360 tisíc lidí s trvalým pobytem na radnici. „V Jihomoravském kraji to ke stejnému datu bylo 55 648 lidí,“ vyčíslil mluvčí krajského úřadu Petr Holeček.
Největší procento připadá na zletilé zadlužené potomky, kterým rodiče ruší trvalý pobyt, dále to jsou zadlužení podnikatelé, kteří chtějí být před exekutory „nedohledatelní“, nebo osoby, které například po rozvodu nemají možnost kam jinam se přihlásit k trvalému pobytu.
„Lidé bez domova, kvůli kterým byl institut úřední adresy především zřízen, tvoří pouze malou část,“ podotkl Holeček.
Pro radnici je to problém, celý proces zapsání totiž začíná komplikovaným zrušením trvalého pobytu na určité adrese.
„Trvalý pobyt lze zrušit ve správním řízení pouze na návrh vlastníka objektu nebo oprávněné osoby. V takovém případě spolupracujeme i s městskou policií a zjišťujeme, zda se osoba na původní adrese skutečně nezdržuje. Na konci řízení je pak v mnoha případech trvalý pobyt skutečně zrušen, čímž se občan dostane k trvalému pobytu na adresu ohlašovny,“ popisuje vedoucí správního odboru radnice v Hustopečích Miroslav Svoboda.
Zákon obchází pomocí dočasného bydliště u známého
Tam k 1. lednu evidovali 206 takových občanů. Číslo se ale neustále mění, konají se nová správní řízení a zároveň už má mnoho lidí trvalý pobyt přihlášený jinde. Lidé dokonce chodí přímo na radnice, aby jim tam zřídili trvalý pobyt. To však nejde.
„Nemůžete si jen tak vybrat obecní úřad, kde budete evidováni. Vždy je to ten, v jehož obvodu měl občan poslední trvalý pobyt. Někdy zákon lidé obcházejí tak, že se u známého, i třeba na druhém konci republiky, nechají na čas přihlásit k trvalému pobytu. Majitel bytu pak po nějaké době požádá o zrušení a úřadu nezbude než zapsat takového člověka na ohlašovnu,“ popisuje praxi advokát David Zahumenský.
I to je ale otázka odvahy. „Bál bych se, že na to v následném správním řízení přijdou a budu mít akorát problémy, že pomáhám obejít zákon,“ pochybuje třeba majitel několika bytů Jan Vícha.
Narůstající počet lidí, kteří takto řeší své obtíže, je znát například ve Vyškově. Tam jde momentálně o 759 občanů.
„Rušení trvalého pobytu je velmi administrativně, personálně, finančně a časově náročná agenda, která znamená pro úřady velkou zátěž,“ doplňuje mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková.
Podobný problém mají ve Znojmě, aktuálně se to týká 1 024 osob. Pro srovnání, v roce 2011 jich bylo 708.
Změna bydliště před exekutorem neochrání
V Břeclavi evidují dokonce okolo šestnácti set lidí, z čehož tři stovky jsou děti. „Všechna pošta těmto lidem chodí na podatelnu, což nás samozřejmě zatěžuje, nic s tím ale nenaděláme. Systém je takto nastavený a my se akorát snažíme zvládnout to co nejlépe,“ popisuje Eliška Windová z břeclavského městského úřadu.
Podobně mluví i v Blansku. „Úředník provádí úkony v rámci správního řízení, což je otázka minimálně jednoho měsíce. Podle mého názoru jde o administrativně zbytečně náročnou práci, zejména pokud se jedná o dokazování a výslechy svědků, protokolace výpovědí, volbu opatrovníka a podobně,“ vysvětluje vedoucí odboru vnějších věcí Radek Gajdošík. V Blansku je aktuálně na úřední adrese nahlášeno 767 obyvatel, ročně přibude zhruba stovka občanů.
Lidé, kteří se tímto způsobem chtějí skrýt před exekutorem, jistotu, že před vymahači uniknou, nemají.
„Přepsání trvalého pobytu na ohlašovnu dlužníka v exekuci nespasí. Dotyčný se jen zbaví možnosti přebírat si úřední korespondenci a včas na ni reagovat. Vedle fiktivního pobytu na ohlašovně ale někde fakticky bydlí a má na tomto místě svůj movitý majetek, který může být sepsán,“ vysvětluje člen prezidia Exekutorské komory Jiří Prošek.
