Přístroje pro vědecké centrum CEITEC za 102,2 milionů korun nakoupila Masarykova univerzita (MU) začátkem letošního roku od firmy Siemens.
Univerzita vyhlásila neveřejnou soutěž, což smí udělat pouze v případě, že požadovaný produkt nabízí jen jediná společnost.
Postup při výběru dodavatele se však nelíbil společnosti Philips, která podala stížnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Úřad ji nyní v napodruhé a již definitivně zamítl.
„Úřad konstatoval, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, když nákup přístrojů zadal v jednacím řízení bez uveřejnění přímo společnosti Siemens,“ sdělil iDNES.cz předseda ÚOHS Petr Rafaj. Rozhodnutí již v pondělí nabylo právní moci.
Účast ve výzkumu placeném Nory v ohrožení
Dvě magnetické rezonance Siemens Prisma, určené ke zobrazování funkcí a struktury mozku a míchy, má prodejce univerzitě dodat do pěti měsíců.
„Pro vědu je to dobrá zpráva, protože vědci mohou začít pracovat. Z pohledu Masarykovy univerzity je škoda, že stížnosti společnosti Philips způsobily zdržení v nákupu přístrojů, takže je ohroženo zapojení například do mezinárodního výzkumu financovaného z norských fondů,“ zhodnotil rektor MU Mikuláš Bek.
Nakoupené přístroje jsou podle univerzity do jisté míry unikátní. Svými parametry se liší od těch používaných v nemocnicích. Takto se instituce bránila výtkám, že klidně mohla nakoupit levnější přístroje obdobných vlastností.
„Masarykova univerzita nepořizovala přístroje pro klinické účely, pro které se používají v nemocnicích, ale pro účely vědecké. Potřebu specifického vybavení i unikátnost zařízení, které má být pořízeno, prověřily čtyři odborné posudky, z nichž tři byly vypracovány zahraničními experty,“ připomněla mluvčí MU Tereza Fojtová.
V Chicagu si vystačí s horším přístrojem
Obdobné vlastnosti má například přístroj Siemens Spyra. Oba typy disponují intenzitou magnetického pole tři tesly a Nemocnice Na Homolce jej před časem pořídila „jen“ za 28,6 milionu.
Srovnatelné lékařské vybavení nabízí i konkurence. Vystačí si s ním například výzkumníci University of Chicago, která vychovala desítky nositelů Nobelových cen. Přístroje Prisma však podle univerzity i výrobce zaručují přesnější zobrazení
„Mají jedinečnou kombinaci technických i softwarových vlastností, které umožní kvalitnější výzkum v oblasti normálních funkcí lidského mozku, například pro výzkum rizikového chování řidičů nebo mozkové činnosti spojené s prožitkem hudby,“ doplnila k využití přístrojů Fojtová.
Nové nukleární magnetické rezonance vědci použijí také při odhalování změn nervového systému u lidí trpících rakovinou, epilepsií, schizofrenií, Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou a dalšími onemocněními nervového systému.
