Očekáváte, že se vše v dobré obrátí? Nebo že se pokazí všechno, co se pokazit může? Jinými slovy - jste optimista, nebo pesimista? A jakou cítíte naději? To jsou všechno „veličiny“, které se dají změřit. Umí to tým brněnských psychologů. Výzkum už provádí druhým rokem. A mohou srovnávat. Nejenom s tím, kolik naděje jsme vloni cítili, díky mezinárodnímu výzkumu víme i to, jak jsme na tom ve srovnání s Němci nebo Švýcary.
Právě ve Švýcarsku to před třemi lety začalo. „Tamní kolegové si všimli, že výzkum veřejného mínění obvykle zkoumá, čeho se lidé obávají a co jim vadí. A protože v posledních letech se do popředí dostává spíš pozitivní psychologie, rozhodli se švýcarští vědci, že položí otázky zaměřené pozitivně,“ vysvětluje garantka výzkumu Naděje 2014 Alena Slezáčková. Na pořadu dne jsou tedy otázky na to, co nám dělá radost, s kým sdílíme svůj čas a na co se těšíme. Vznikl takzvaný Barometr naděje, tedy opakovaný výzkum, který sleduje, jak se mění nálady a spokojenost lidí.
V roce 2013 odpovědi od čtrnácti set respondentů
Nejde jen o to, shromáždit data o co největším počtu obyvatel, stejně podstatné je informovat je zpětně o výsledku. To, co respondenti vědcům řeknou, se neomezí jen na odborné kruhy, hlavní filozofií celého výzkumu je posílit pozitivní sdělení v médiích – tedy následně referovat o tom, jak moc cítíme naději či jak dokážeme ocenit harmonické soužití se svými blízkými.
„Zjišťujeme, že pro lidi je nejpodstatnější harmonie v životě – mnohem víc si cení právě jí než třeba peněz nebo dobrého sexu,“ vysvětluje psycholožka.
Co je výzkum Naděje 2015
|
Díky výzkumu Naděje se všichni, kteří se rozhodnou dotazník vyplnit, na několik minut zastaví a musí sami sobě odpovědět, co je pro ně v životě podstatné a co je ovlivňuje a dodává jim důvěru či naději.
Politika? Peníze? Práce? Stav životního prostředí? Rodina? Nebo přátelé? Dotazník přitom může na internetu vyplnit úplně každý. Vloni se podařilo výzkumnému týmu shromáždit odpovědi od čtrnácti set respondentů, v Německu nebo Švýcarsku přitom odpovídal tímto „samovýběrem“ dvojnásobek lidí.
A západní psychologové se mohou pochlubit i spokojenějšími respondenty. Čím to je? „Určitě stavem jejich demokracie i většími sociálními jistotami. Věří víc svým politikům a nemají takové obavy z ekonomické situace, víc se angažují v ekologických tématech. Ale jinak jsme si hodně podobní. Dá se říct, že napříč Evropou jsou pro lidi důležité vztahy s nejbližšími – důležitější než třeba vyšší plat nebo kariéra,“ dodává Slezáčková.
Ve výzkumu Naděje se ukazuje i jiná zajímavá věc - zatímco zdraví není samo o sobě zárukou štěstí, štěstí souvisí s dobrým zdravím. Jinými slovy - pokud bude člověk spokojený a nebude klesat pod tíhou problémů, bude pravděpodobně zdravější než ten, kdo se bude utápět v zármutku a negativních myšlenkách.
Naděje souvisí s mírou smysluplnosti života
Z loňského výzkumu Naděje vyplynulo i to, že lidská spokojenost závisí na víře. „Nemusí jít přímo o to, že člověk patří k nějaké církvi a chodí do kostela, spíš o duchovní založení člověka. Naděje - spíše než s náboženstvím - souvisí s mírou smysluplnosti života. Lidé, kteří se označili za ateisty, jsou nakonec nejméně spokojení,“ tvrdí vědkyně.
Jak moc jsou výsledky výzkumu platné pro celou populaci? Na jednu stranu jde o odpovědi lidí, kteří se sami rozhodli vyplnit internetový dotazník, což může zkreslovat, přihlásilo se třeba mnohem více žen než mužů. Na druhou stranu má tenhle výzkum široké věkové rozpětí, nejmladší účastník měl 15 let, nejstarší 75 let. Vyšší než ve skutečnosti je i zastoupené vzdělání lidí, víc než čtyřicet procent těch, kteří odpovídali, vystudovalo vysokou školu. A platí, že čím je vyšší vzdělání, tím je člověk spokojenější - protože se musí méně obávat o práci i o peníze.
