Hráz mezi jistebnickými rybníky patří k oblíbeným trasám cyklistů. Rád po ní jezdí od jara do podzimu i 76letý Pavel Prostějovský z Ostravy. Sezonu končí začátkem listopadu návštěvou výlovu rybníku Bezruč, největším v jistebnické rybniční soustavě. Po letošní akci se ale rozhodl oslovit obecní úřad, rybářství i redakci MF DNES.
„Boudy pro prodej ryb, sklad a další zařízení jsou už mnoho let v zanedbaném stavu. Propagovaného výlovu se účastní hodně lidí, ale chodí po nezpevněném podloží. Když zaprší, brodí se v blátě. U prodejních stánků si není kam sednout. Viděl jsem seniory s francouzskými holemi, kteří stáli venku a tácek s jídlem drželi v ruce,“ líčí Prostějovský.
A přeje si, aby se příští rok obecenstvo tradiční akce dočkalo lepšího prostředí.
Jednatel firmy Chov ryb Jistebník Antonín Madzia mladší přiznává, že rybářské boudy na břehu Bezruče jsou skutečně ve špatném technickém stavu. Jenže podle něj musí firma přednostně investovat do chovu ryb a oprav sádek.
Rybáři se pokusí areál dle možností zvelebit
„Nemáme na to, abychom od základu opravili nebo stavěli nové provozní budovy, ve kterých skladujeme nářadí,“ říká Madzia s tím, že jedna z nich pouze tři dny v roce slouží veřejnostim - smaží se v ní ryby. „Do příštího výlovu ale náš areál podle možností zvelebíme. Minimálně budovu vytapetujeme, aby vypadala estetičtěji,“ slíbil.
Hráz rybáři opravovat nemohou, protože patří kraji. „Letos bohužel v sobotu dopoledne začalo silně pršet a lidé se pak brodili v bahně. Ale jakmile to bylo možné, nechali jsme tam odpoledne navézt strusku,“ dodal Madzia.
Podle starosty Jistebníku Josefa Vorala se rybáři snaží ukázat lidem, jak se dříve lovily ryby. „Nikdo nemůže čekat vykachličkovanou prodejnu ryb ani záplavu židlí a stolů na hrázi, která je komunikací pro auta. Kdyby to záleželo na mně, některé stánkaře s cetkami bych tam ani nepustil.“
Stánkaři s jídlem by se podle něj měli postarat o pár stolků se židlemi. A pokud by rybáři chtěli, obec je ochotná jim na akci bezplatně půjčit vlastní dřevěné lavice a stoly. „Osobně ale doporučuji sníst rybu v klidu a pohodlí místních restaurací, které navazují na hráz a jsou na akci každý rok dobře připravené. Jíst na silnici není ideální,“ míní Voral.
Rozšíření hráze je věcí kraje. Nás? Ne, naopak obce
Starosta, který je ve funkci už šestnáct let, podotkl, že obec dlouho požaduje rozšíření hráze o chodník pro pěší a cyklisty, aby mohli bezpečně překonat frekventovanou komunikaci. „Silnice ale patří kraji, takže můžeme jen žádat a navrhovat. Cyklostezka má být součástí cyklotrasy Odra–Morava–Dunaj, ale projekt zatím spí,“ míní Voral.
Podle Libora Vajdy z krajského odboru investic je ale situace ještě složitější. „Aby mohl vzniknout na krajské komunikaci v Jistebníku chodník s cyklostezkou, musela by se úzká hráz rozšířit. Stavba by se dotkla i vodní plochy, kterou vlastní soukromá firma. Investorem i provozovatelem v tom případě musí být obec, která však může kraj požádat o dotace,“ vysvětluje Vajda.
Starostu tím překvapil. „O tom zatím neuvažujeme,“ říká Voral.
