Spokojenost s péčí armádních lékařů projevili prostřednictvím ankety, kterou každoročně pořádá nezisková zdravotnická organizace HealthCare Institute.
V anketě hlasovalo 55 tisíc hospitalizovaných pacientů, 35 tisíc ambulantních pacientů a sedm tisíc nemocničních zaměstnanců.
Podle ředitele Asociace českých a moravských nemocnic Stanislava Fialy mohl zafungovat psychologický efekt. „Lékaři Vojenské nemocnice jsou vázáni k armádě, které musí poskytovat špičkovou péči. To může mít na pacienty samozřejmě vliv,“ míní Fiala.
Jak si stojí jihomoravské nemocniceCelkové republikové hodnocení Celkové krajské hodnocení
|
Podotkl, že o tomto brněnském zařízení slyšel jen dobré zprávy. „Lidé se všeobecně cítí lépe v menších nemocnicích. Fakultní jsou vnímané jako továrna na zdraví. Mezi personálem a pacienty panuje větší anonymita,“ říká.
A špatné reference o armádním zařízení v brněnských Zábrdovicích neslyšel ani člen představenstva České lékařské komory pro Brno Václav Vraspír.
Vojenská nemocnice Brno patří k zařízením městského a krajského typu. Ročně hospodaří přibližně s 500 miliony korun. Pro srovnání - Fakultní nemocnice Brno se šesti miliardami. „Vzhledem k rozsahu a velikosti péče jsou nám pacienti blíž. Ale tento stav si dokážu představit také ve velké nemocnici,“ prohlásil ředitel Vojenské nemocnice Brno Antonín Vodák.
Tvrdí, že už dávno nešéfuje čistě armádnímu pracovišti. „Máme zhruba sto lékařů a jen pětina z nich jsou vojáci. A tento poměr je obdobný také u pacientů. Jen čtvrtina až pětina slouží armádě,“ přiblížil šéf zařízení, které letos oslavilo 230. výročí od svého založení.
Aby mohli pacienti pro nemocnici hlasovat, musela se do ankety přihlásit. Mezi účastníky byla také Fakultní nemocnice Brno. Mezi nejlepší se neprobojovala.
„Nijak jsme o hlasování neinformovali. Myslím, že tak by to mělo ve svobodné společnosti být,“ míní ředitel FN Brno Roman Kraus. Nesouhlasí s tvrzením, že ve fakultní nemocnici je mezi personálem a pacientem větší anonymita.
„Vždyť oddělení máme přibližně stejně velká. Musíme v tomto dodržovat předepsané normy. Jenom máme více specializací,“ podotkl Kraus.
Kromě vojáků i státní zaměstnanci a soudci
Podle prezidenta Svazu pacientů Luboše Olejára dobrý výsledek Vojenské nemocnice Brno značí, že se personál chová k pacientům korektně.
„Také se domnívám, že při volbě zařízení může na lidi působit, že se tam léčí vojáci i státní zaměstnanci, jako třeba soudci. Vždyť v Ústřední vojenské nemocnici v Praze pečují o prezidenty,“ zdůraznil Olejár.
O té brněnské a její budoucnosti se hodně mluvilo - zvlášť v souvislosti se zeštíhlováním armádních záloh. O zřizovatelství projevil zájem i hejtman Michal Hašek.
„Máme slíbenou podporu z Ministerstva obrany, které hospodaří s větším objemem peněz než kraj. Má tedy větší možnosti, jak nás podpořit. Doufám, že přízeň ministerstva vydrží,“ uvedl Vodák. Co tedy s Vojenskou nemocnicí Brno zamýšlí její zřizovatel? Ministerstvo obrany na otázky do středeční večerní uzávěrky neodpovědělo.
V hodnoceních mezi krajskými zařízeními se na prvních příčkách umístila i Úrazová nemocnice v Brně, krajská nemocnice v Ivančicích, brněnská SurGal Clinic a Masarykův onkologický ústav.
Ten navíc mezi českými státními a specializovanými pracovišti obsadil stříbrnou příčku v kategorii Finanční zdraví nemocnic. Jména všech zařízení, která se do ankety přihlásila, odmítl HealthCare Institute odtajnit. „Vždy zveřejňujeme jen nemocnice, které se umístily na prvních příčkách. Je to standardní postup,“ sdělila projektová manažerka HealthCare Institute Lenka Černíková.
