Klostridii se říká bakterie - zabiják nebo také superbakterie. Velmi snadno se šíří, špatně se léčí, antibiotikům odolává a nemocní mají po nákaze buď doživotní problémy, nebo vysílením rovnou umírají. Ztráta sil je taková, že jeden z lékařů pečující o nemocného známého vzpomíná, jak jej pacient po měsíci neúspěšné léčby prosil, aby jeho trápení ukončil třeba i násilím.
Třináct členských zemí EU se už memorandem zavázalo, že obrana před agresivním mikrobem a zajištění bezpečí pacientů v nemocnicích je pro ně momentálně nejvyšší prioritou, protože bakterie způsobila v mnoha zemích epidemii. „Navíc roční náklady celoevropsky dělají tři miliardy eur, takže je důvod k akci,“ řekla europoslankyně Karin Kadenbachová na úterní konferenci expertů v Bruselu.
Česko však mezi zavázanými státy není. „Je nutné zpřesnit diagnostiku nákazy, evidenci počtu nakažených a spolupracovat při léčbě,“ řekl imunolog Mark Wilcox z Británie, kde při epidemii během jediného roku zemřelo šest tisíc z osmi tisíc nakažených lidí.
Na mikrob, který způsobuje těžké průjmy vedoucí až k „proděravění střev“, totiž téměř neúčinkují antibiotika. V Česku přitom dosud žádná obrana, dokonce ani sledování počtu nemocných neexistuje.
Více lůžek, větší pravděpodobnost nákazy
Klostridie se šíří v nemocničním prostředí ze dvou důvodů - získává zde skvělé „otužovací“ podmínky k odolnosti vůči antibiotikům. A také tu jsou oslabení lidé, které je snadné napadnout. Přesto Česko ochranu pacientů před nákazou nijak systematicky neřeší. A jak přiznávají lékaři - země je v horší situaci než většina ostatních států Evropy.
„Studie u nás na Slovensku ukázala, že máme v nemocnicích pouze čtyři procenta jednolůžkových pokojů. Což je zlomek toho, jaký je průměr Evropy, a je to samozřejmě špatně,“ říká slovenský imunolog Pavol Jarčuška. V Česku se sice podobný průzkum neuskutečnil, ale lékaři odhadují, že číslo bude zcela srovnatelné - už proto, že v dřívějším společném státě se nemocnice budovaly podle stejného modelu. „Evropský průměr je pětadvacet procent jednolůžkových pokojů,“ říká imunolog Mark Wilcox z univerzity v anglickém Leedsu, jinak také hlava celoevropského tažení proti klostridiím.
V Česku jsou jednolůžkové pokoje jen v upravených a modernizovaných blocích nemocnic a nejčastěji jen pro ty, kdo si je mohou zaplatit coby nadstandard. Tam, kde jsou pokoje samostatné, se přitom infekce klostridiemi - a nejen jimi - dá zvládnout výrazně lépe. „My nakažené pacienty samozřejmě izolujeme, takže na pokoji zůstanou sami, ale blokujeme tím tu další postel v místnosti, která nám pak chybí,“ říká přednosta kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiří Beneš.
Raději problém zamlčet
Primář mikrobiologie v pražské Fakultní nemocnici Motol Otakar Nyč říká, že nedostatek jednolůžkových pokojů je jedním z důvodů, proč české nemocnice nákazu klostridiemi příliš neřeší. „Vím o případech, kdy jedno oddělení nákazu raději zametlo pod koberec, než aby ji muselo přiznat a čelit tak problému, jak všechny ty pacienty izolovat, když není kde,“ upozorňuje.
Nebezpečná klostridie● Bakterie se uchytí ve střevech, toxiny, jež produkuje, otráví organismus. Člověka vyčerpá těžký průjem. Antibiotika zabírají málo. 2 z 5 nakažených umírají do tří měsíců. ● Studie na 40 tisících pacientech ze 482 nemocnic v Evropě ukázala, že u 23 procent nemocných se tato diagnóza přehlédla . Počet nakažených se jen mezi lety 2008 až 2012 zvýšil ze 4 % na dvojnásobek. ● Ve Velké Británii, kde vrcholila epidemie v roce 2007, se nakazilo 8 000 lidí, z toho 6 000 zemřelo. ● V Rakousku bylo v roce 1997 hlášeno čtyři sta případů, loni už 3 300 případů, 300 lidí zemřelo. ● V Nizozemsku odhalili výskyt bakterie u každého čtvrtého obyvatele devíti domovů pro seniory. |
Ve zdravotnících je rovněž zakořeněna představa, že nemocniční nákazy jsou důkazem špatné hygieny, a že tedy něco zanedbali. To může být sice zčásti pravda, faktem však je, že nemocniční nákazy zcela vymýtit nelze, protože právě v tomto prostředí se jim daří nejlépe.
Že je v Česku něco špatně a nemocnice si to jen nerady přiznávají, potvrzují opět čísla. „U nás v Motole to samozřejmě sledujeme, protože to souvisí s akreditací nemocnic, je to jedno z kritérií, abychom akreditaci měli. Přesto se počet nahlášených nákaz pohybuje do dvou procent ze všech pacientů, takže je jisté, že ještě pořád existují obavy z toho, hlásit je všechny,“ říká primář Nyč. Nejlepší světové nemocnice, které si nákazy hlídají a snaží se jim předcházet, totiž podle něj mají okolo pěti procent nakažených pacientů ročně.
Rakouský šéf Agentury pro zdraví a potravinovou bezpečnost tento týden v Bruselu ukázal vlastní čísla: počet nakažených nemocničními infekcemi se v jeho zemi pohybuje okolo 14 procent. „Je to pro nás reálný problém,“ přiznal Franz Allerberger. Aby s nákazou mohli lékaři bojovat, musí nejdříve přestat existovat falešně optimistická čísla.
Na příští rok proto lékaři v Česku plánují uspořádat konferenci na téma klostridií. „Je třeba důležité, aby lékaři věděli, že nákaza se musí správně otestovat. Používá se více testů a stačí, aby vzorek se stolicí připutoval do laboratoře pozdě, toxiny se rozpadnou a test ukáže falešně negativní výsledek,“ vysvětluje Jiří Beneš.
