Krajský úřad se začal ubytovnou, v níž žijí nemocní a handicapovaní lidé odkázaní na pomoc jiných, zabývat už v polovině loňského roku. Na tamní odstrašující podmínky upozornila minulý týden také senátorka Jitka Seitlová. Ta se ale obává, že ani vysoká pokuta nemusí situaci v „lazaretu hrůzy“ zlepšit.
„Již od loňského léta získáváme podklady od různých institucí. V lednu letošního roku jsme zahájili správní řízení ve věci podezření, že jsou zde poskytovány sociální služby bez příslušného oprávnění. Ubytovna není registrována jako poskytovatel sociálních služby podle zákona o sociálních službách. Přesto zde mohou být ubytovaným klientům poskytovány služby, které zajišťují pouze registrovaní poskytovatelé,“ uvedla mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová.
Dokazování bude podle ní velmi složité a správní řízení může trvat až 60 dnů. Pokud bude provozovateli ubytovny prokázáno, že sociální služby bez patřičného oprávnění poskytuje, hrozí mu až milionová pokuta. Ani to však nemusí znamenat, že se situace lidí v lazaretu zlepší.
„Správní řízení nemá souvislost s dalším provozováním ubytovny,“ řekla k tomu Navrátilová s tím, že kraj provozovateli zařízení už jednu pokutu v roce 2013 udělil.
Krajští úředníci: S něčím podobným jsme se nesetkali
Na děsivé podmínky v lazaretu upozornila senátorka Jitka Seitlová. „Lidé tam žijí v podmínkách, které by nevyhověly nejnižšímu standardu vyžadovanému ve věznicích. Ať se to týká hygienických podmínek, stavu objektu a zřejmě i poskytované stravy,“ popsala poznatky z návštěvy přerovské ubytovny.
Jak systém funguje, popsala senátorka na případu ženy středních let. Zažila brutální domácí násilí, kdy ji manžel pobodal nožem. Z nemocnice na druhém konci Moravy skončila v lazaretu v Dluhonské ulici.
„Soud zcela nepochopitelně určil jejím opatrovníkem provozovatele přerovské ubytovny. Paní se tak nedobrovolně stala jejím vězněm. Veškeré peníze přebírá její takzvaný opatrovník, sama nesmí mimo ubytovnu, nemá jak oslovit úřady, jak požádat o možnost propuštění,“ uvedla Seitlová.
Také mluvčí kraje přiznala, že se jedná o ojedinělý případ. „S jiným podobným zařízením v kraji, v němž by lidé žili v těchto podmínkách, se zaměstnanci úřadu nesetkali,“ podotkla Navrátilová.
Provozovatel ubytovny se ale brání, že sociální služby neposkytuje. „Poskytujeme pouze ubytování a žádné další služby. Pokud někdo potřebuje zvláštní péči, máme asistentku, která ji smluvní formou zajistí,“ hájil se Pavel Mirga.
Ten tvrdí, že ve svém zařízení poskytuje azyl lidem, kteří nemají vlastní zázemí. „Jsou to klienti zdravotnických zařízení, kteří se nemají kam vrátit,“ vysvětlil.
Seitlová míní, že přístup úředníků nesměřuje k tomu, aby se podmínky lidí živořících v lazaretu zlepšily. „Když jsem na situaci upozornila krajský úřad, výsledkem jeho kontroly nebylo zlepšení, ale naopak zhoršení situace. Místo toho, aby se snažili ubytovaným zajistit zákonem stanovené podmínky k životu, vzali zdravotně handicapovaným příspěvky na péči, protože provozovatel ubytovny ji nemůže legálně poskytovat,“ sdělila senátorka.
