„V restitučních věcech je nezbytné postupovat citlivě, se snahou o nápravu křivd způsobených minulým nedemokratickým režimem,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Rábl a jeho manželka za normalizace emigrovali do Austrálie. Městský soud v Brně je v roce 1981 odsoudil za opuštění republiky a rozhodl o propadnutí jejich majetku. Po změně poměrů se Ráblovi dočkali rehabilitace. V mezičase ale stát kohoutovický dům prodal členovi Komunistické strany Československa, který jej poté věnoval své dceři.
V následném vleklém soudním sporu plném zvratů padlo více než deset soudních rozhodnutí. Dům se dokonce na čas vrátil do vlastnictví Ráblových, kteří jej opravili. Pak se jej ovšem po dalším soudním rozhodnutí zase museli vzdát. Krajský soud v Brně totiž dospěl k závěru, že muž, který dům koupil od státu, neměl tehdy žádnou zvláštní výhodu. Proto by nebylo spravedlivé nemovitost vrátit emigrantům. Jednu křivdu by tak nahradila nová.
Ráblovi ale dlouhodobě tvrdí, že nový majitel dům v 80. letech koupil pod cenou, a to hlavně díky své stranické legitimaci. Příbuzným Ráblových stát domek tehdy prodat nechtěl.
Krajský soud se podle Ráblových svým posledním verdiktem bezdůvodně odchýlil od ustálené judikatury a protiprávně zvýhodnil nabyvatele domu před původními majiteli. Nyní se podle rozhodnutí Ústavního soudu musí důkladněji zabývat tím, zda stát tehdy prodal dům férově. Podstatné je například to, zda o prodeji věděla veřejnost.
