Jihomoravané, kteří špatně snášejí teploty posledních dní, by měli vážně uvažovat o přestěhování. Podle studie Katedry fyziky atmosféry Univerzity Karlovy v Praze si totiž k životu vybrali místo, které v příštích desetiletích bude nejteplejší v zemi.
Takzvaných tropických dnů, jak vědci nazývají období, kdy teploty přesáhnou 30 stupňů Celsia, bude v kraji v období od roku 2040 do roku 2060 i třicet ročně. A naroste i počet horkých vln, tedy minimálně pět dní trvajících veder. Zatímco nyní je v kraji ročně jedna až dvě, za 40 let by jich mohlo být i pět.
„Z teplejšího počasí mohou mít radost děti o prázdninách, ale na ekonomiku budou mít změny klimatu vážné následky. Vlny veder mají vliv na produktivitu práce, sucha ovlivní zemědělství. Vedra mohou výrazně působit na zdraví lidí,“ vysvětluje František Marčík z analytického centra Glopolis, které studii zadalo.
Vědci z Univerzity Karlovy přitom vycházejí ze dvou scénářů. Jeden kalkuluje s dalším růstem skleníkových plynů, které mají na oteplení dopad. Druhý model naopak předpovídá, že hladinu skleníkových plynů se podaří stabilizovat. Vedro prý ale Jihomoravany čeká tak jako tak.
„Závěry studie ukazují, že v modelových situacích pro budoucí období dochází k jasnému zvýšení teplot. To se pohybuje v intervalech od 1,5 do 2,5 stupně,“ doplnil Petr Pišoft, vedoucí Katedry fyziky atmosféry MFF UK.
Zemědělci omezí obiloviny
A kraj bude tvrdě zápolit i s nedostatkem vláhy. Podle modelů tady bude například v období mezi lety 2040 a 2060 více než třetina roku bez srážek. I sucha, tedy období, kdy během šesti a více dní spadne méně než jeden milimetr srážek, budou častější. Na jižní Moravě takových období bude minimálně 20 za rok.
Na nepříznivý vývoj už se nyní připravují zemědělci. „Je možné, že některé druhy plodin nebude možné v kraji pěstovat - například některé obiloviny budou omezené - hlavně ty jarní, a také na některých písčitých plochách kukuřice,“ konstatoval Antonín Osička ze zemědělského družstva Bulhary.
Podle představitelů Jihomoravského kraje i klimatologů by v budoucnu měli zemědělci začít pěstovat spíše plodiny, které budou umět lépe zadržet potřebnou vodu v půdě a jejich kořeny bránit více erozi.
Nárůstem teplot i sucha přitom podle modelu budou v kraji nejvíce trpět obyvatelé oblasti mezi Znojmem a Hodonínem. A v tomto pásu bude také hrozit největší riziko požárů. Vědci území přiřadili třetí a čtvrtý stupeň na speciálním indexu s pěti příčkami.
Z předpovídaného vývoje mohou mít ale radost dodavatelé klimatizací i stavitelé tepelně šetrných budov. V Brně totiž navrch podle vědců bude stále více patrný takzvaný efekt tepelného ostrova, kdy kvůli kombinaci několika příčin je ve městě ještě tepleji než v okolní krajině.
Ve městech „topí“ asfalt i beton
„Městské oblasti jsou méně porostlé vegetací a více akumulují sluneční teplo. Problém je také s materiály používanými ke stavbě budov a povrchů ve městech. Asfalt, beton a sklo udrží teplo i celou noc. Je tak důležitá kvalitní obálka budovy. Ta totiž nezadržuje jen teplo v zimě, ale sníží riziko přehřívání. Pomůže také instalace venkovních stínicích prvků a nočního předchlazení vzduchem, ale také například zasazení zeleně přímo v konstrukci budovy,“ vysvětlil Petr Holub z aliance Šance pro budovy.
Na horkou budoucnost kraje přitom upozorňují i specialisté sdružení v unikátním projektu InterSucho, na kterém se podílejí brněnské vysoké školy. „To, co ukazují naše výpočty, je mimořádně znepokojivé. Reálně hrozí výskyt takových vlhkostních režimů v půdě, které si dnes spojujeme spíš s oblastí Středozemního moře,“ popsal už dříve zakladatel projektu InterSucho Miroslav Trnka z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity.
Na počasí v budoucnosti myslí i ministerstvo životního prostředí, vypracovalo dokument, který nyní připomínkují experti. Na podzim by o zjištěních měla jednat vláda, která rozhodne o zavedení konkrétních opatření. Jihomoravský kraj na dotazy MF DNES ohledně kroků hejtmanství nereagoval.
