Maňák rád chodí do lesa na houby. Amatérského mykologa však nezajímají hříbky, ze kterých by si doma udělal smaženici. Pátrá především po vzácných nálezech hub. Teď se mu ale podařil velký objev, který zamířil do oboru svých kolegů entomologů.
V lokalitě mezi Veselím nad Moravou, Blatnicí pod Svatým Antonínkem a Uherským Ostrohem našel početnou kolonii nejmenšího brouka v Evropě – brouka s názvem Baranowskiella ehnstromi. V České republice byl zjištěn úplně poprvé a jeho název nemá ani český ekvivalent. Na nález jako první upozornila Česká televize.
Úplná náhoda to ale nebyla, na Maňáka se obrátili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, aby jim pomohl vzácného brouka z čeledi pírníkovitých najít.
Proč se obrátili entomologové na vás, houbaře, když pátrali po broukovi?
Důvod je jednoduchý. Baranowskiella ehnstromi totiž žije pouze v jediném druhu hub – v ohnivci škeblovitém, což je v tuzemsku poměrně vzácný druh choroše. Já jsem naštěstí znal lokality, kde roste. Zašel jsem tam, odebral vzorky, zapečetil do obálky a poslal do Brna. Brouček se našel pouze v jediném z nich, a to ve vzorku, který byl právě z Veselí nad Moravou.
Baranowskiella ehnstromi je nejmenším broukem Evropy. Měří jen půl milimetru a zatím jediným místem, kde byl zjištěn, je u Veselí nad Moravou.
Viděl jste ho tam, už když jste vzorek odesílal?
Když jsem to sbíral, všiml jsem si nějakého pohybu, ale nevěděl jsem přesně, co to je. Brouček totiž v dospělosti měří jen půl milimetru a je tak přibližně šestkrát menší než mravenec obecný. Je proto těžké ho vidět a vyfotit se dá jen pod mikroskopem.
Jak početnou kolonii brouček vytváří?
Podle všeho početnou. Když totiž Jan Bezděk z Mendelovy univerzity zaslaný choroš prohlédl, našel tam 61 těchto brouků. Měl z toho samozřejmě velkou radost, protože podle jeho slov byl Baranowskiella ehnstromi objeven ve střední Evropě zatím jen v Rakousku. Vyskytuje se hlavně na severu Evropy.
Podařil se vám někdy podobný nález i ve vašem oboru, tedy nějaký houbařský?
Letos v lednu jsem ještě se dvěma kolegy našel u Bzence palečku Kotlabovu. Je to v podstatě pýchavka na stopce, která je vysoká asi pět centimetrů. V brněnském herbáři byla zapsána s tím, že roste u Ratíškovic, ale revizí záznamu se zjistilo, že to nebyla ona. Takže to byl prvonález této houby na území České republiky. Shodou okolností jsem našel i palečku nazrzlou, kterou jsem objevil už sám. Ta je zajímavá nejen tím, že to byl prvonález, ale je navíc vzácná v celé Evropě. Bude proto zařazena do červeného seznamu evropských chráněných hub.
Pocházíte z houbařské rodiny?
Vůbec ne. O houbaření jsem se začal zajímat sám. Pocházím z Louky na Horňácku, takže jsem tam prochodil okolní lesy. Nejprve jsem sbíral jen jedlé houby, asi jako většinu houbařů. Až mnohem později jsem se začal zajímat i o ty ostatní. Dnes je to pro mne naopak, hříbky jsou pro mne prašivky.
Co s nálezy děláte?
Provádím mykologické průzkumy pro Agenturu ochrany přírody a krajiny nebo je někdy dělám jen pro sebe, protože mě to zajímá. Zapsal jsem už něco přes 1 500 druhů hub, minimálně 800 bych jich dokázal i bez mikroskopu určit.
Jak vlastně vypadá vaše běžná návštěva lesa?
Provádím většinou kompletní průzkum. Každou houbu, kterou uvidím, si zapíšu. Uvedu u ní, kde rostla i na čem. V jakém byla biotopu a spoustu dalších věcí, samozřejmě že je i fotím. Pokud se jedná o vzácný druh, který z té lokality není zatím ještě dokladovaný, tak ji beru do muzea.
