„Asi nejatraktivnější je pro hackery ministerstvo zahraničí díky informacím, které mají z NATO i Evropské unie,“ řekl MF DNES ve středu náměstek ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jaroslav Šmíd.
Na druhém místě je jako cíl zdravotnictví, pak obrana. Ve zdravotnictví hackery asi nejvíce zajímají osobní data, díky nimž by se mohli dostat například ke kompromitujícím materiálům na nějakého politika.
Letos se zatím ještě neopakoval útok z března 2013, kdy v několika dnech po sobě dosud neznámí lidé ochromili Seznam.cz, zpravodajské servery i řadu bank. Nyní se vše odehrává v tichosti. Ale o to může být situace vážnější.
„Kybernetické hrozby se neustále stupňují. V USA už někdo ukradl data federálních zaměstnanců včetně otisků prstů. Pořád jde především o špionáž. Už se ale objevují i první případy, kdy chce někdo opravdu udělat škodu,“ řekl MF DNES ředitel NBÚ Dušan Navrátil.
Sám jmenoval jako největší odstrašující příklad: hackerský útok na hutní pec v Německu, při kterém útočníci docílili vychladnutí a zatuhnutí železa uvnitř. Stal se loni, ovšem veřejnost se nedozvěděla, kde přesně.
Podle počítačového experta Aleše Špidly může útok začít i docela nevinně. „Více si všímáme hackerů sponzorovaných cizími státy. Všichni zaměstnanci ve firmě třeba dostanou na první pohled lákavý e-mail, že se vyplácejí prémie, ale když otevřou přílohu, nainstalují si virus,“ varuje Špidla. Hackeři pak díky němu pracují metodou „bereme vše“ - zmocní se databází, předají je analytikům a ti ve změti dat hledají důležitou informaci.
V Evropě údajně operují nejčastěji hackeři placení Ruskem a Čínou. I kvůli tomu se na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity uskutečnilo první velké praktické cvičení CyberCzech, kdy se místo v tancích „válčilo“ na počítačích. Dvacet vybraných správců sítí si zkoušelo, jak odrazit fiktivní útok hackerů na elektrárnu.
