Na návrhu rámcové Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR pracovalo ministerstvo společně s meteorology, vědci a dalšími resorty. Z připomínkového řízení je předkládán bez výhrad.
V rámci ochrany přírody a krajiny uvádí dokument všechny přírodě blízké postupy, které pomůžou zadržovat vodu v krajině a zmírnit erozi půdy, obzvláště zemědělské a v lesích.
Ministr Richard Brabec (ANO) navrhuje, aby resorty, které se na strategii budou podílet, vyčlenily každoročně v příštích pěti letech další peníze v rámci svých kapitol. Ochranná opatření se prý vyplatí. Pokud by Evropa nepřijala žádná opatření, vyšla by likvidace škod až na 250 miliard eur za rok. EU by na ně měla do šesti let přidat alespoň 20 procent svého rozpočtu.
„Strategie shrnuje nezpochybnitelné změny klimatu na globální, evropské a národní úrovni. Prezentuje další vývoj klimatu a předpokládané dopady na území ČR. Jeden z nich zažíváme letos, a to katastrofální sucho,“ řekl náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.
Sucho bude mít stupně aktivity jako povodně
Ministerstvo vedle takzvané adaptační strategie rozpracovalo také opatření proti suchu, které vláda schválila letos v červenci. Oba dokumenty se částečně prolínají.
„Máme zpracovaný harmonogram a návrh, jak za MŽP řešit zhruba 26 úkolů. Patří sem například vyhlašování stupňů aktivity sucha. Obdobné opatření funguje v rámci povodní. Je také zapotřebí vybudovat podobné mechanismy jako ústřední povodňová komise a krajské povodňové komise a zaměřit je na sucho,“ uvedl pro iDNES.cz Marek Rieder, jeden z předsedů mezirezortní Komise voda - sucho, která připravuje opatření proti negativním dopadům sucha.
Vodu si musíme šetřit na extrémní sucho, říká Cílek |
Komise dále vypracovala návrhy konkrétních opatření, která se budou realizovat už v blízké době. V obci Holedeč na Rakovnicku by se voda mohla skladovat v podzemí.
„Když bude vody relativní dostatek, například v zimě a na jaře v době tání, nechá se vsakovat do podzemí skrze umělé jímací stavby nebo poldry. V létě by jí pak bylo dostatek,“ vysvětluje Rieder.
Břeclav by mohla zavlažovat zeleň vodou ze srážek
Kladno a přilehlé obce by v případě sucha mohly využívat důlní vody jako jeden z možných zdrojů pitné vody.
Zasakovací objekty by měly vyrůst také v Břeclavi, a to v zastavěný plochách jako nákupní centra nebo průmyslové areály. „Srážková voda by se pročistila průchodem přes horninové prostředí a město Břeclav by ji používalo na zavlažování městské zeleně, případně na kropení silnic v létě,“ uvádí předseda komise.
Projekty se začnou realizovat z národních prostředků ve Státním fondu životního prostředí a z operačního programu Životní prostředí. „Máme připravené lokality a víme, co by se tam mělo udělat. Už se jenom čeká na to, až se to na SFŽP projedná, schválí, uvolní se finance a začne se vrtat,“ uzavřel Rieder.
