Je to přesně rok, co se sešli Petr Vokřál (ANO), Klára Liptáková (KDU-ČSL), Matěj Hollan (Žít Brno) a Jana Drápalová (SZ), aby podepsali koaliční smlouvu, která byla základem vedení čtyřsettisícového města na další čtyři roky. MF DNES vybrala klíčové momenty prvního roku koalice.
1 Patálie okolo holdingu rozkládá ANO
Vlajkovým předvolebním slibem ANO se stalo odpolitizování městských firem. Sloužit k tomu měl i takzvaný holding, který spojením firem městu ušetří. Třeba společnými nákupy. Nejde o malou věc. Teplárny, vodárny či dopravní podnik mají dohromady roční obrat téměř deset miliard korun, což je stejná částka jako rozpočet města.
Celé to ale skončilo tak, že brněnská buňka ANO před dvěma týdny „zařízla“ vlastního radního Tomáše Kratochvíla, který byl za přípravu holdingu zodpovědný. Pracoval prý moc pomalu, takže ho hnutí vyzvalo k rezignaci. Spolustraníci navíc Kratochvíla zbavili i židle šéfa brněnského ANO.
Kratochvíl po jejich nečekaném útoku odjel na dovolenou. Slíbil, že po návratu oznámí, zda se skutečně místa jednoho z jedenácti brněnských radních vzdá.
„Stále jsem radní. Stále pracuji,“ řekl ale MF DNES po návratu. Pokud by rezignovat odmítl, ANO by ho muselo odvolávat přímo na zastupitelstvu 10. listopadu. A není jisté, zda by návrh podpořili všichni koaliční partneři.
2 Koupě brněnských veletrhů přináší Vokřálovi body
Před třemi lety německá firma Messe Düsseldorf oznámila, že se chce zbavit svého dvoutřetinového podílu v brněnských veletrzích. A od té doby se nic nedělo. Oficiálně tehdejší koalice ODS a ČSSD čekala na odborné posudky hodnoty akcií, bylo však evidentní, že citlivou věc nechtějí politici do voleb řešit.
Po nich se jednání ujal nový primátor. Petr Vokřál Němcům slíbil, že Brno jejich podíl koupí do konce letošního roku. Plán mu nejspíš vyjde.
Už se ví, že Brno by muselo zaplatit 225 milionů. Méně, než se čekalo. Primátor musí transakci ještě protlačit zastupitelstvem. Šance, že se výstaviště více zpřístupní Brňanům, se ale po letech prudce zvýšila.
„Chceme východní stranu více otevřít lidem a na západní straně promyslet propojení ulice Hlinky s Riviérou,“ konstatoval Vokřál. Spolu s prací okolo MotoGP považuje právě veletrhy za svůj největší úspěch. Zároveň zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat ve městě tradici výstav.
3 Stadiony za miliardy jsou velkolepé a drahé
Zejména v posledních letech vlády minulé koalice voliči slýchali spíše to, proč velké stavby v Brně stát nemohou. Současné vedení to vidí opačně - podle razantních kroků to vypadá, že v Brně konečně vyroste Janáčkovo kulturní centrum, fotbalový stadion za Lužánkami či atletický stadion v kampusu.
Za rok pro ně koalice udělala víc než předchozí vedení města během „jeho“ čtyř let.
„Přál bych si dokončit stavbu Janáčkova kulturního centra a fotbalového stadionu. Ale je mi jasné, že za tři roky s tím hotoví být nemůžeme. Budu rád, když obě tyhle stavby předáme do dalšího volebního období rozestavěné. Na jejich otevření se pak půjdu podívat s velkou radostí,“ tvrdí Vokřál.
Opozice se ale ptá, kde vezme potřebné miliardy. Zda smělé plány neskončí krachem a nedají předchozímu váhavému přístupu nynější opozice za pravdu, se uvidí.
4 Levnější šalinkarty jitří vztahy mezi ANO a SZ
Zlevnění jízdného MHD pro Brňany s předplacenkami na polovinu bylo hlavním předvolebním tahákem Strany zelených. Dostali jej i do koaliční smlouvy. Není však jasné, kdy a jestli vůbec koalice slib splní. Ač zelení před volbami tvrdili, že mají vše propočítané, nyní se chystá další studie.
„Na věci pracujeme. Jakmile bude materiál hotový, tak ho předložíme,“ řekl nedávno Martin Ander, náměstek primátora za zelené.
V příštím roce se s polovičním jízdným nepočítá. Plán zelených zarazilo zejména hnutí ANO. „Znamenalo by to schodek v rozpočtu dopravního podniku 160 milionů korun. Pokud je někdo má, rád za ním dojdu a můžeme to řešit v podstatě ihned,“ glosoval návrh náměstek Mrázek. Do jeho hnutí se za to otevřeně řada zelených trefuje.
„Považujeme to za jednu z nejdůležitějších věcí v rámci koaliční smlouvy. Říkám zcela otevřeně, že pokud by to neprošlo, byl by to pro nás důvod pro odchod z koalice,“ tvrdí Ander.
5 Boj za záchranu MotoGP rozkmotřil Brno a kraj
Půl roku se pořadatel motocyklové brněnské Velké ceny dohadoval s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD). Politik slíbil pomoc, protože pořádajícímu Automotodromu dlouhodobě chyběly peníze na takzvaný zalistovací poplatek pro španělského promotéra, který se pohybuje kolem 80 milionů korun ročně.
Hašek měsíce zadržoval 30 milionů korun, které na splacení dluhu poslala vláda. V kritické chvíli, kdy se zdálo, že závod v Brně zanikne, do hry vstoupil první muž Brna. Protlačit mimořádnou dotaci 50 milionů korun pro letošní Velkou cenu v riskantní politické hře Vokřál nedokázal.
Nakonec se ale primátor po tvrdých střetech s Haškem domluvil na tom, že město a kraj založí speciální spolek. Ten by měl v budoucnu závod pořádat.
„Dnes bylo doručeno usnesení o zápisu do rejstříku Krajského soudu v Brně. Můžeme dokončit jednání o smlouvě a začít připravovat budoucí ročníky,“ uvedl v pátek Hašek.
Otázek k zodpovězení ale ještě zůstává řada. Počínaje tím, kdo zaplatí 100 milionů korun, které Španělům za letošní a loňský závod dluží Automotodrom. Není navíc jasné, jak se stát, kraj a město podělí o financování příští rok.
V následujících týdnech se také musí vyřešit, kdo pro nově založený spolek bude prodávat vstupenky či zajišťovat další služby v době konání závodu na okruhu. Politici na to chtějí vypsat výběrové řízení. S ubíhajícím časem se ale stále zmenšuje pravděpodobnost, že spolek stihne odstartovat prodej vstupenek na závod před Vánoci. To je pro příjmy brněnské Grand Prix naprosto klíčové.
6 Bez populismu - smíření a postoj k uprchlíkům
„Es tut mir leid - Je mi to líto,“ pronesl primátor Vokřál na zahradě starobrněnského kláštera letos v květnu. Čtení Deklarace smíření tam sledovaly stovky lidí, mezi nimi i brněnští Němci a jejich potomci, kteří museli odejít v divokém odsunu 31. května 1945.
Koaliční politici vyjádřili lítost nad vyhnáním bývalých sousedů a naději ve společnou budoucnost. Sklidili za to kritiku především komunistů a hejtmana Haška, který argumentoval, že podobně vyháněli Němci z pohraničí i Čechy v roce 1938.
Stejně tak se primátor postavil populistickému odmítání válečných uprchlíků, kteří míří přes Balkán do západní Evropy.
„Neusilujeme o to, stát se uprchlickým centrem, ale je naivní si myslet, že se uprchlíci Česku vyhnou. Nezříkáme se odpovědnosti jim pomoci,“ uvedl Vokřál. Oba kroky Brnu i jemu osobně přinesly výraznou celostátní pozornost.
