„Začali jsme pátrat, odkud se tu vzala. Vždyť Rudá armáda do Aše vůbec nedošla. Tady osvobozovali Američané. A přišli jsme na to, že stávala na místě, kterým se prohnaly dějiny. V posledních desetiletích se tu pomníky odhalovaly a bouraly jako na běžícím páse. Podle toho, jaká byla zrovna politická situace ve společnosti,“ vysvětluje mluvčí města Milan Vrbata.
Řeč je o malé oáze zeleně mezi ulicemi Chebská a Nádražní. Vůbec první památník věnovaný rudoarmějcům se v parčíku, sevřeném tehdy Leninovou a Gottwaldovou třídou, ocitl 6. listopadu 1949. Jednalo se o dílo akademického sochaře Koukolíčka z Rokycan.
Slavnostní odhalení se konalo v rámci 32. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Socha vojáka nahradila pomník ašských občanů padlých v různých válkách od roku 1848. Tento pomník v současné době zdobí městský hřbitov. V srpnových dnech 1968 se ale voják z podstavce záhadně ztratil.
Už v říjnu byl vztyčen nový pomník, tentokrát věnovaný všem obětem první a druhé světové války. Vedle dva metry vysokého pylonu obyvatelé města zasadili Lípu republiky. Ale i tento památník zakrátko skončil na místním hřbitově. Nahradil jej opět voják. V pořadí druhou sochu rudoarmějce odhalili v Aši komunisté 2. července 1972.
„U příležitosti 100 let města Aše provedl ministr vnitra Radko Kaska přehlídku čestné roty a odebral se na tribunu. Po projevech odhalil sochu rudoarmějce, bylo vypuštěno 250 holubů a položeny věnce k právě odhalenému pomníku,“ čte Milan Vrbata z městské kroniky.
Trapnou frašku se sovětským samopalníkem, kterému místní přezdívali Divíšek, protože se prý sám divil, kde se vlastně v Aši vzal, ukončila „sametová“ revoluce.
Na jaře roku 1990 jej sejmuli z podstavce a posléze byl umístěn do lapidária ašského muzea. Tady už čtvrt století čeká na svého majitele. „Podle zákona se jedná o věc nalezenou. Oznámení o nálezu musí viset tři roky na úřední desce, pak jej město může přijmout do svého majetku,“ doplňuje Vrbata.
