Devět podlaží vysoká věž už nyní ční naproti nákupnímu centru Vaňkovka. Patří k multifunkčnímu domu pojmenovanému Dorn, který by na začátku letošního roku měl developer dostavět. Krom obchodů v přízemí slibuje hlavně celých sedm tisíc čtverečních metrů kanceláří.
A není sám. V Brně letos otevře pětice obřích kancelářských budov. V součtu to podle průzkumu poradenské společnosti Cushman & Wakefield, která poskytuje služby v oboru komerčních nemovitostí po celém světě, bude pro Brno znamenat 51 550 metrů čtverečních nových prázdných kanceláří a zasedacích místností.
Které kancelářské budovy v Brně brzy otevřou
|
A Brno tak poprvé za 20 let daleko za sebou nechá trojnásobně lidnatější Prahu, kde za stejné období přibude jen 30 tisíc čtverečních metrů.
Celková rozloha brněnských kanceláří tak z roku na rok poskočí o celou desetinu. A to se do statistiky kancelářských ploch nepočítají budovy s nabídkou menší než tisíc metrů a sídla státních úřadů.
Těžko představitelná čísla lze přeložit do jasné zprávy developerů. „V minulých letech ekonomické krize byla aktivita stavebníků utlumená, takže se nyní sešlo více oživených projektů, které vrcholí. Firmy tím jednoznačně dávají najevo, že brněnské ekonomice věří i do budoucna,“ vysvětlil analytik Jiří Šimara ze společnosti Cyrrus.
Optimismus přitom musí být silný, protože v Brně je pořád velké množství kanceláří, pro které jejich majitelé nájemce či kupce hledají marně.
Nejvyšší přírůstek administrativních prostor
Příkladem je nejvyšší budova v Česku AZ Tower, která je otevřená od poloviny roku 2013. Zatímco byty ve 111 metrů vysoké věži se prodaly bleskově, celá čtvrtina kancelářské plochy pořád zůstává volná.
„Prostor pro stavbu nových budov s kancelářemi v současné době nevidím. Možná za pět let. Nyní je velmi těžké nové prostory obsadit. Boomu nicméně pomáhá velkorysost bank, které po developerech požadují mít zajištěnou například jen 40procentní obsazenost na to, aby stavbu zafinancovaly,“ popsal stavitel AZ Tower Jiří Maršálek z developerské firmy Properity.
A jeho pohledu přibližně odpovídají i statistiky za celé Brno. Dlouho také stagnovala cena nejvyššího dosažitelného nájemného na 12,5 eura (asi 338 korunách) za metr čtvereční, což je údaj za loňské první pololetí.
Ještě na konci roku 2014 nebyla podle statistik obsazená celá pětina kanceláří. V polovině loňského roku ale číslo pokleslo na 16,5 procenta. Zda po letošní kancelářské mánii cifra značící prázdné místnosti po Brně zase vzroste, se teprve ukáže.
Ve Škrobárenské ulici mezitím vznikne další budova v business parku Ponávka pro IBM a skončí rekonstrukce kancelářského komplexu ve Smetanově ulici. A přičíst je nutné i novou budovu v Arealu Slatina a téměř třináct tisíc metrů bude mít Campus Science Park C v bohunickém kampusu.
Bude to pro Brno znamenat nejvyšší roční přírůstek administrativních prostor od roku 2007. „Řada developerů kalkuluje s tím, že do svých nových moderních prostor přetáhnou firmy, které nyní sídlí v nevyhovujících kancelářích,“ dodal Šimara.
Při klesající nabídce poroste nájem
A optimista je Lukáš Netolický, který se v poradenské společnosti Cushman & Wakefield věnuje brněnskému trhu.
„Nyní jsou moderní kanceláře v širším centru fakticky obsazené. Do Brna přicházejí nové firmy především z oblasti informačních technologií a stávající společnosti se rozšiřují. Volné už zbývají kanceláře na méně prestižních místech mimo centrum města,“ uvedl Netolický.
Podle něj poroste kvůli klesající nabídce i nájem. Velký zájem je podle něj především právě o centrum města. Kanceláře, které jsou daleko od něj, se musí více snažit, aby získaly nájemce. Zvláště pokud jde o prostory špatně dopravně dostupné a bez služeb.
„Firmy znovu nacházejí výhody sídla v centru. Je to prestiž a také benefit pro zaměstnance, protože mají v dosahu veřejnou dopravu a služby. Především IT firmy se o zaměstnance přetahují a je výhodnější jim nabídnout práci v centru než vyšší plat,“ dodal Netolický.
