Problém je v tom, že nikdo neví, kdy se epidemie zastaví. Nejde o nákazu z potravin, neexistuje tedy žádné „epicentrum“, které by se dalo zlikvidovat. Nemoc může být všude.
„Očekáváme, že se bude šířit pořád dál, protože jsme v době rodinných dovolených, letních pobytů a festivalů, kde je velké kvantum lidí a na hygienu se moc nedbá,“ konstatuje krajská hygienička Renata Ciupek.
O skokovém nárůstu žloutenky typu A svědčí i statistiky ve srovnání s letoškem. V roce 2014 bylo v kraji k 15. červenci 22 nemocných, loni jen 14. Rozdíl je i v tom, že zatímco v jiných letech si nemoc lidé většinou přivezli z cest, tentokrát se nakazili v tuzemsku.
Strašák „Žloutenka 1979“
|
Do Brna virus, zcela nový, dorazil z ciziny. „Před zhruba třemi měsíci se dostal do skupiny narkomanů a mezi sociálně slabé lidi a bezdomovce, a protože ti se pohybují volně po městě, pronikl i mezi běžnou populaci,“ popsala eskalaci Ciupek.
Velké nebezpečí žloutenky tkví v tom, že se přenáší pouhým dotykem - stačí se přidržet madla v tramvaji, zábradlí u eskalátoru nebo vzít za kliku po nemocném člověku a nákazu si člověk přinese domů.
Hygienici už rozeslali varování mezi lékaře a na velké polikliniky, na mnoha ordinacích visí varovné letáky a návod, jak si správně mýt ruce.
„Řada lidí nemoc podceňuje a myslí si, že přivézt si ji mohou z nějaké exotické dovolené, netuší však, že se mohou nakazit i doma,“ konstatuje další brněnská hygienička Radka Boháčová.
Do týdne pomůže „rychlé“ očkování
Ohrožení jsou prakticky všichni, ale nejvíce ti, kteří se pracovně dostávají mezi lidi na okraji společnosti, nebo sociální pracovníci v terénu, kde mohou přijít s nemocnými do kontaktu. Ti by se podle hygieniků měli nechat očkovat preventivně.
„Stejně tak bych doporučovala očkování lidem, kteří pracují v potravinářském průmyslu nebo v podnicích veřejného stravování, v jídelnách či restauracích. Pokud totiž přijdou do styku s nakaženým člověkem, musejí 50 dní zůstat v karanténě, i kdyby sami neonemocněli,“ poznamenává Boháčová.
Číslo nemocných se neustále mění. Někteří se uzdraví, ale týdně zase pět až deset případů přibude. Hygienici okamžitě kontaktují jejich okolí - rodinu, spolupracovníky i lidi z míst, kde se pohybovali.
„Pokud to stihneme do týdne, můžeme jim poskytnout takzvané rychlé očkování. Není to prevence, ale většinou dokáže ochránit před vypuknutím choroby. Takto jsme naočkovali už čtyři stovky lidí. Tím jsme aspoň částečně zabránili šíření nákazy,“ tvrdí hygienička Boháčová.
Ohrožené jsou děti, staří lidé a alkoholici
Obecně se to ale dělat nedá. Nakažení lidé se pohybují všude ve veřejných prostorách, v dopravních prostředcích, v obchodních domech, v restauracích.
„Jedinou šancí je nejíst nic neumytýma rukama, používat teplou vodu a mýdlo pokaždé, když přijdeme z venku, a nepodceňovat příznaky, které se mohou zpočátku jevit jako obyčejná letní viróza,“ dodává Boháčová. V pokročilejší fázi může nemocnému zežloutnout bělmo nebo kůže.
Podle lékařů je nemoc velmi nakažlivá, ale poměrně snadno se dá léčit. Ohrožení představuje pouze pro malé děti, staré lidi a osoby s poškozenými játry nebo alkoholiky.
Právě muž ve středním věku s cirhózou jater a silně opilý žloutence tento týden podlehl. „Jeho játra virus nevydržela a selhala,“ poznamenal Petr Husa, lékař infekčního oddělení Fakultní nemocnice Brno.
