Moravské zemské muzeum, které vzniklo o rok dříve než pražské Národní muzeum, koncem týdne odstartovalo rok oslav 200 let existence.
Nejstarší muzeum v Čechách a na Moravě už v roce 1818 mohl přivítat první návštěvníky. Tehdy ovšem nesl název Františkovo muzeum, protože to byl císař František I., který jej dekretem schválil.
O dvě stoletní později při oslavách muzea možná Brno zažije i velké policejní manévry. Na podzim příštího roku by totiž do města mohli dorazit také prezidenti visegrádské čtyřky, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. K nim se přidají první muži Rakouska a Slovinska. Muzeum je totiž pozvalo na koncert, který připravuje na Zelném trhu.
„Jednání čtyřky se má konat příští rok v Česku a my věříme, že naši diplomaté vyjednají, aby se prezidenti setkali v Brně a zúčastnili se koncertu Eurovize, který chystáme. Jednáme s Kanceláří prezidenta republiky a chceme pozvat i prezidenty Rakouska a Slovinska,“ upřesnil ředitel muzea Jiří Mitáček s tím, že v podání brněnského symfonického orchestru zazní na koncertu především skladby, které jsou uloženy v oddělení hudebních dějin muzea.
Ozbrojenci už hlídkovali v muzeu
Po deseti letech by tak Brno mohlo zažít obdobná bezpečnostní opatření jako v květnu 2007. Tehdy totiž na jih Moravy dorazilo na summit středoevropských států čtrnáct prezidentů. Jejich jednání v té době na jeden den úplně uzavřelo centrum města pro auta a bezpečnostní opatření omezila i chodce.
Ozbrojenci ale v muzeu hlídkovali už v pátek. To když se v přízemí Dietrichsteinského paláce otevřely vitríny se vzácnými exponáty nové výstavy Ústavu Anthropos. Ten zahajuje celoroční cyklus, který je také součástí oslav a představí se v něm jednotlivá oddělení tím nejlepším ze svých sbírek. Střídat se budou zhruba po měsíci.
„Startujeme originály, jež jen výjimečně opouštějí naše sbírky, a proto je hlídá speciální bezpečnostní systém. Dva z nich mají status národní kulturní památky,“ řekl šéf ústavu Martin Oliva.
První je rytina ženské postavy na mamutím klu z Předmostí u Přerova, stará zhruba 30 tisíc let. Druhou pak asi 27 tisíc let stará plastika muže, která patrně sloužila šamanovi. „Je zvláštní v tom, že mužské symboly tehdejší lidé prakticky neztvárňovali,“ upozornil Oliva.
Dvojici doplňuje vysušená lidská hlava tsantsa z povodí Amazonky. „Indiáni takto preparovali hlavy nepřátel a vyráběli si z nich talismany,“ poznamenal šéf ústavu.
Vedle „představovacího“ cyklu muzeum připravuje například novou stálou výstavu mapující významné osobnosti, události a instituce Moravy ve 20. století nebo expozici, při níž se návštěvníci vrátí do doby vzniku muzea. „Vystavíme třeba originální mobiliář pracovny císaře Františka I., jenž si půjčíme z Rakouska, nebo exponáty, které mohli lidé spatřit v 19. století a my je stále máme ve sbírkách,“ dodal Mitáček.
