Na každé straně hranice oslovil výzkumný tým z Masarykovy univerzity v Brně společně s kolegy z Vídeňské univerzity více než 300 lidí. Pro Jihomoravany z průzkumu vyplynulo především to, že je jejich jižní sousedi vidí jinak, než jak by si sami představovali.
„Sám jsem těmi výsledky byl znepokojen, Brno nikdo nezmínil ani jednou. Nejspíš je to tím, že Praha je pro Rakušany významným historickým i kulturním symbolem, což Brno, ač chceme, zkrátka není,“ uvedl vedoucí výzkumu Milan Jeřábek.
Brno má v plánu na svém obrazu zapracovat. „Propagace města v zahraničí včetně Rakouska je jedním z hlavních cílů pro rok 2017,“ nastínila mluvčí Turistického informačního centra Brno Adéla Nováková.
Podle ní to však neznamená, že by se letos nic nedělo. „Příkladem je kampaň k Brněnským Vánocům 2016, jejímž cílem je posilovat obraz Brna jako města živé kultury a špičkové gastronomie,“ doplnila.
Podobné výsledky jsou i na české straně v pohledu na Rakousko, kdy si lidé nejčastěji vybavili hlavní město Vídeň. Dále Češi vnímají jižního souseda hlavně jako bohatší zemi s vyšší životní úrovní a nabídkou dobře placené práce, za kterou proto někteří Češi jezdí.
Spíš než pro víno vyrážejí za levnými nákupy
Lidé v Rakousku se k tomu ovšem mnohdy staví opačně. „Zaměstnávání Čechů v Rakousku část obyvatel vnímá tak, že jim berou práci, dále je to ale způsobené také poklesem významu zemědělství a nedostatkem práce obecně,“ vysvětlil vedoucí výzkumu.
Navíc ani po více než čtvrtstoletí neberou Rakušané Českou republiku jako rovnocenného partnera, spíše jako chudší stát, který byl v minulosti součástí východního bloku. Proto si také slovo Česko často spojují s levnými nákupy.
„Nejenom že o nás tak mluví, také sem jezdí nakupovat, někteří dokonce každý týden,“ poukázal Jeřábek.
Zajímavý je rozpor v nahlížení na dopravu mezi oběma státy. Oslovení Rakušané ji vnímají mnohem negativněji. Přitom právě jižní Morava už léta čeká na dálniční spojení Brna s Vídní.
„Rakušany spíše trápí zatíženost silnic než nedostatečná infrastruktura. Propojení Rakouska s jihem Moravy není totiž moc četné, takže bývalé hraniční přechody jsou velmi dopravně přetížené,“ řekl vedoucí výzkumu.
Mluvte německy, pak budeme kamarádi
Oba státy ale neodděluje pouze nedostavěná dálnice. Hlavní bariéru, kterou obě strany shodně v průzkumu uváděly, je řeč. Podle Milana Jeřábka je neznalost jazyka hlavní překážkou pro rozvoj přeshraniční spolupráce.
„Spíše se však čeká, že my budeme mluvit německy než Rakušané česky,“ doplnil.
Jako příklad fungující spolupráce zmínil českou obec Hevlín a rakouské město Laa an der Thaya, které leží těsně u hranic. Starostové obou samospráv se osobně znají a společně pořádají kulturní nebo sportovní akce, jako je například zahájení nebo zakončení cyklistické sezony.
„Spolupráce je opravdu velmi intenzivní, jsme téměř v denním kontaktu,“ sdělil místostarosta Hevlína Václav Čaj (nez.).
Naopak jiné obce spolupracují jen formálně. „Z průzkumu vyšlo, že někde pouze dvakrát ročně udělají společná zasedání zastupitelstev a tím to končí. V tom ale není žádná přidaná hodnota,“ dodal Jeřábek a zopakoval, že to podle něj může způsobovat právě neznalost jazyka.
