Ani pár dní před silvestrem ale zatím stále není jasné, kdo a z čeho jim připlatí. Vláda sice schválila zvýšení, ale neřekla, kdo je uhradí.
Zatím nejlépe tak na tom jsou ve Znojmě. Šoféři firmy Psota o výši mezd vyjednávali celý rok a byli jen krůček od stávky. Nakonec se odboráři s dopravcem dohodli na 108 korunách za hodinu jízdy a 88 za dobu, kdy jsou v práci, ale nejedou. Dosud to bylo 100 korun za hodinu jízdy a 50 za čekací dobu (více jsme o tom psali zde).
Příklady navýšení platů
|
Chybějící peníze by mělo dodat město, v rozpočtu na příští rok se ale navýšení na veřejnou dopravu neprojevilo. „Čekáme na vyčíslení reálných nákladů, které jsou spojené s vládním nařízením o zvýšení mzdy řidičů. Předpokládáme, že nám je dopravce předloží v lednu. V rozpočtu je jistá rezerva, případně by bylo nutné přijmout rozpočtové opatření,“ uvedla mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková.
I kraj už na ministerstvo financí poslal žádost o poskytnutí peněz, kterými by zvýšení mzdových nákladů dopravců kompenzoval. Pro jistotu už ale přidal 115 milionů korun do rezervy. Přesto očekává, že se podaří s vládou vyjednat, aby peníze šly ze státního rozpočtu a přes kraj pouze protekly. „Naši právníci to vidí jako jediné možné řešení,“ reagoval náměstek hejtmana Roman Hanák (ČSSD).
Uvedená rezerva totiž podle dopravců stačit nebude. „To je tak na pokrytí jen našich potřeb,“ pousmál se ředitel ČAD Blansko Jiří Šebela. „Ale do první výplaty máme ještě čas do začátku února, snad se to do té doby vyřeší,“ věří Šebela.
Třetí nejvyšší průměrná mzda
I jinde v kraji se lidé můžou těšit na více peněz. Zaměstnavatelé ale slibují jen mírné navýšení nebo o konkrétní podobě platu stále jednají. To se týká třeba univerzit, jež však žádné velké drama neočekávají.
Jasno mají naopak ve zdravotnictví, kde je garantované druhé nejvyšší zvýšení platů v kraji. Podobně jako u řidičů autobusů také centrálně. „Od 1. ledna dojde ke zvýšení tarifních platů v průměru o deset procent. Nařízení vlády se týká všech kategorií zaměstnanců,“ potvrdila mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny Petra Veselá.
Spokojení mohou být třeba také v břeclavském Gumotexu. „Celkové zvýšení mezd očekáváme ve výši téměř sedm procent, letos to bylo jen 2,5 procenta,“ vypočítal tajemník společnosti Pavel Kašuba.
Řada firem navíc nenavyšuje platy plošně, lidem přidají individuálně podle výkonů v letošním roce. Celkově se ale situace zlepšuje spíš díky stagnaci platů z předchozích let způsobené ekonomickou krizí. I tak na tom ale Jihomoravané nejsou vůbec špatně. S průměrnou měsíční mzdou, která ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhla 26 413 korun, mají třetí nejvyšší plat v zemi. Reálný růst o 4,5 procenta je ale až šestý nejvyšší v Česku.
V kraji navíc vládnou propastné rozdíly, průměrnou mzdu navyšují dobře placení IT specialisté a lidé pracující v Brně a okolí ve vědě a výzkumu. Zato na jihu kraje – Břeclavsku, Hodonínsku a Znojemsku – převládají daleko hůře placené pozice v zemědělství. Právě po nich je ale dlouhodobě největší poptávka.
„Lidé na práci do vinohradu a pomocné síly nám chybějí celoročně. Nedostatek už se začíná projevovat také u středního personálu, třeba techniků. Rozhodně bychom uvítali uvolnění pravidel pro zaměstnávání pracovníků ze zahraničí,“ uvedl šéf největší vinařské firmy na Znojemsku Znovín Pavel Vajčner.
Nejvíc chybí dělníci
Právě na Ukrajině, v Polsku, ale i Bulharsku, Rumunsku či Srbsku firmy hledají stále častěji. Hlavně dělnické profese a nižší řídící pracovníci totiž chybějí napříč obory. „Mezi nejčastěji poptávané pozice v kraji patří tradičně profese s velkou fluktuací: kuchaři, uklízeči, obchodní zástupci, operátoři, pracovníci v zákaznických kontaktních centrech, pracovníci ostrahy, prodavači či zedníci,“ potvrdila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Velké potíže s obsazením pozic hlásí třeba kuřimská firma Tyco Electronics, jež může ihned zaměstnat zhruba stovku lidí od operátorů přes seřizovače až po mistry ve výrobě. Desítky řidičů zase scházejí třeba kamionovému dopravci – hustopečské firmě Moss logistic, brněnská fakultní nemocnice aktuálně poptává padesátku zdravotních sestřiček, zaměstnanci napříč pozicemi chybějí i textilnímu gigantu Nová Mosilana z Brna. „Počet zahraničních pracovníků už u nás přesáhl 15 procent a stále roste, vzhledem k nedostatku nejen odborné, ale jakékoliv domácí pracovní síly na trhu práce,“ potvrzuje předseda představenstva Pavel Zezula.
A poptávka po zaměstnancích v novém roce ještě stoupne. Až sto nových míst nejspíš přibude v Pohořelicích na Brněnsku, kde by místo původně plánované fabriky na výrobu betonových dlaždic měla vyrůst nová hala s kovovýrobou.
