Dílo, které vzniklo na základě odvážného návrhu uznávaného architekta Arnošta Wiesnera, tak získalo nejvyšší možnou ochranu.
Rozhodla o tom vláda, která kromě budovy brněnského krematoria a kolumbária na prestižní seznam nově zařadila celkem patnáct objektů, včetně Louckého kláštera ve Znojmě. Ten už v roce 1190 založil kníže Konrád Ota a brzy se stal jedním z nejdůležitějších center duchovního a hospodářského života jihozápadní Moravy.
Loucký klášter ve Znojmě
„Žádost o udělení statusu národní kulturní památky jsme podali před dvěma lety s vizí, že pokud by jej Loucký klášter získal, bude to znamenat lepší výchozí podmínky pro podávání žádostí o dotace,“ uvedl Vlastimil Gabrhel (ČSSD), starosta Znojma, které areál získalo od státu do správy před sedmi lety.
Ačkoliv barokní skvost postupně opravuje, jde jen o řešení havarijního stavu. Vedení města si nyní slibuje, že se snadněji podaří získat peníze na kompletní rekonstrukci.
Opravy se budou muset plánovat víc dopředu
Nejvyšší památková ochrana však nejspíš přinese i obtíže. Upozornil na to Michal Tomášek, ředitel Pohřební a hřbitovní služby města Brna, pod kterou spadá areál krematoria. Může jít například o prodloužení a prodražení plánovaných oprav.
Na ně totiž bude hřbitov potřebovat schválení odboru památkové péče. „S prohlášením areálu za památku problém nemáme, už nyní jsme byli pod drobnohledem a hlásili všechny úpravy. Nyní však očekávám, že bude nutné rekonstrukce plánovat více dopředu,“ podotkl Tomášek.
V areálu se chystá například oprava dlažby před krematoriem či modernizace kanalizace i tří kremačních pecí.
V Česku se momentálně nachází přes 300 národních kulturních památek. „Kromě posuzování mimořádných uměleckých a historických hodnot je při výběru kladen důraz i na to, aby tyto objekty byly v obecném povědomí chápány skutečně jako národní památky,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
