Na netradiční podnik postavený na domácí kuchyni s omezenou otevírací dobou a počtem míst si místní začínají pomalu zvykat.
Začátky ale nebyly lehké. Ludwig vařil pro různé celebrity jako závodníka Nikiho Laudu či herce Hugha Granta – v Tyrolsku měl zavedenou restauraci. Zkušený kuchař do Hodonína odešel kvůli manželce, které vážně onemocněl otec.
Na začátku ale stále přemýšleli, že se sbalí a vrátí do Rakouska. „Manžel byl velmi rozpačitý ze zdejších poměrů. Třeba v Česku neplatí podání ruky jako v Rakousku. Měli jsme potíže s dodavateli. Dvakrát nám dodali maso v superkvalitě, pak přivezli zmražené. To manžel poznal na první pohled,“ vysvětluje tehdejší úmysly Jana Westermairová.
Věděli o sobě, že vaří dobře, ale Ludwig Westermair potřeboval povzbuzení. „Proto jsem napsala panu Pohlreichovi, jestli ho nezajímá příběh Rakušana, který začal podnikat v Česku. Hned se mně ozvali,“ zavzpomínala.
Nevíš, do čeho jdeš, varovala manžela před stěhováním
Také potřebovali poradit s tím, co by šlo změnit. Věděli, že jejich podnikání někde drhne. „Když se účastníte nějakého dennodenního procesu, tak vás časem ovládne profesní slepota. Chtěli jsme slyšet cizí názor, jestli se naše podnikání ubírá správným směrem,“ poznamenala Westermairová.
S Ludwigem se seznámila před sedmi lety, kdy odjela za kamarádkou do Tyrolska. Ta ji pozvala, protože chtěla, aby si odpočinula od těžkostí, kterými si prošla. Westermairovými se ale Jana a Ludwig stali až loni, přesně 6. 6. 2016, a restauraci v Hodoníně otevřeli čtyři měsíce poté.
„Dlouho jsme se oťukávali, protože jsme za sebou měli velká zklamání. Ale měla jsem štěstí, můj muž je natolik tolerantní, že se rozhodl jít se mnou do Hodonína a podpořit mě. Říkala jsem mu ale: Ludvíku, ty nevíš, do čeho jdeš!“ směje se jeho paní.
Populární pořad šéfkuchaře Pohlreicha pomohl tak, jak měl. Hodonínský podnik Westy od něj dostal nejvyšší hodnocení – tři hvězdy. Navíc to tentokrát bylo trošku naopak než obvykle. Pohlreich se učil od Ludwiga (o návštěvě Pohlreicha v Hodoníně jsme psali zde).
„Zapůsobil na mě i na manžela. Setkali se dva zkušení kuchaři, odborníci ve své profesi. Pan Pohlreich navíc mluví německy, takže si rozuměli úplně bez problémů. Působil velmi příjemně a mile. Čekala jsem, že přijede hvězda, ale přijel úplně normální člověk, který má za sebou obrovské množství zkušeností. Přitom je neuvěřitelně lidský,“ myslí si Westermairová.
Zákazníci se diví, jak může chutnat a vonět kuře
Pohlreich dokonce Ludwigovi nabízel spolupráci v Praze, kde má restauraci. Zatím to ale není možné, manželé Westermairovi mají plno práce, jejich podnik je neustále do posledního místa obsazený. Lidé dokonce začínají pozitivně přijímat koncept podniku, který je na místní poměry neobvyklý.
Otevřeno je pouze od úterý do neděle. Ve všední dny kromě pátku jen v době obědových „meníček“.
„Od začátku deklarujeme, že jsme rodinná restaurace. Ráno nakoupíme suroviny, ze kterých připravíme určitý počet jídel. Když se prodají, tak už prostě nejsou. Obměňujeme podle toho i jídelníček. Nepoužíváme zmrazené polotovary ani dochucovadla. Restaurace je navíc postavená na kuchařském umění mého manžela, musíme také někdy odpočívat, proto máme v pondělí zavřeno,“ vzkázala Westermairová.
Ze začátku se také setkávali s negativními ohlasy kvůli vyšší ceně jídel. „Z nekvalitní suroviny nejde udělat kvalitní jídlo. Proto ta vyšší cena, ale i na to si zákazníci zvykají. Už nám někteří říkali, že nevěděli, že obyčejné kuře může tak dobře chutnat a vonět,“ radují se manželé.
Kvůli technickému stavu budovy, kde nyní restauraci mají, je nejspíš čeká hledání nových prostor. Pokud se manželům podaří najít větší místo pro podnik, uvažují, že přijmou i pomocníka do kuchyně.
