Jako každý podnikatel chce hlavně prodat. Přesto prodejce fotopastí Zdeněk Buben zákazníkům doporučuje, ať si instalaci zařízení pečlivě rozmyslí.
„Mohou se dozvědět i něco, co možná vědět ani nechtějí. Třeba že je okrádá manželka nejlepšího kamaráda, která k nim chodí uklízet, nebo že mu lak na autě ničí soused. Člověk se může ocitnout v zoufalé situaci, kdy neví, jak se s podobným zjištěním vypořádat,“ přibližuje.
Ročně prodá asi čtyři tisíce fotopastí, zhruba 70 procent zařízení prý lidé chtějí právě kvůli ochraně svého majetku. Zbytek kupují myslivci, lesníci či policie.
„Nečekal jsem, že se trend rozvine tímto směrem. Na Západě podle mě pořád převládá myslivecké využití. I v Číně, kde vyrábíme, se partneři diví, že u nás chce drtivá většina lidí fotopast právě z toho důvodu,“ podotýká prodejce, který loni oproti předchozímu roku zaznamenal dvacetiprocentní nárůst tržeb.
Mezi lidmi podle něj může být kolem 15 tisíc fotopastí, zařízení podle jeho zkušeností často kupují ze zoufalství. „Protože jim nic jiného nezbývá. Třeba když je terorizuje soused ničením majetku či trávením psů a nemají jinou šanci se bránit. Jednou nám dokonce volali z pražské kriminálky - díky fotopasti zakoupené u nás majitel chytil pachatele, chtěl si s ním vyřídit účty, jenže ho zabil. Měli jsme jít svědčit k soudu. Dotyčný je ve vězení,“ popsal Buben.
„Velký bratr návštěvníky nesleduje“
Obliba fotopastí roste i díky tomu, že je lze instalovat snáze než kamerový systém. Snímky posílá jako MMS, nebo rovnou do mailu, což je levnější varianta. „Stačí mít předplacenou SIM kartu s internetovým přípojením, náklady jsou třeba koruna denně bez ohledu na počet zaslaných fotek,“ dodává prodejce Zdeněk Buben.
Ve státních lesích je od konce loňského roku rozmístěno necelých tři sta fotopastí, napříč zemí jich však mezi stromy může být i několikanásobně víc. Státnímu podniku Lesy ČR se přístroje osvědčily při sledování zvěře, u příjezdových cest, skládek dříví či opuštěných objektů.
„Veřejnost se ale nemusí obávat, že by byla v lese sledována, fotopasti jsou využívány pouze na ochranu majetku. Postupujeme podle zákona na ochranu osobních údajů, což mimo jiné znamená, že při náhodném záznamu návštěvníků lesa záznamy mažeme,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Ani v Krkonošském národním parku se prý milenci nemusejí obávat, že by je fotopast zachytila při romantické chvilce.
„Návštěvník Krkonoš se nemusí bát, že by ho sledoval ‚Velký bratr‘ a jeho pohyb byl zaznamenáván na fotopasti. Většinou jsou umístěny v okolí přezimovacích obůrek a na záběrech opravdu není nic jiného než jeleni, rysi a další zvířata,“ prohlásil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Lidé podle něj sledovanými zvířecími cestičkami neprocházejí, v takovém případě by tam totiž nechodila ani zvěř. „Umím si představit, že to lesníci namíří na louku, o které vědí, že se tam chodí bavit mládež, ale to je potom selháním jednotlivce. K nějakému účelu byla fotopast vynalezena a tohle určitě není on,“ podotkl.
Nadlesní Městských lesů v Hradci Králové Tomáš Jankovský připouští, že fotopast občas zachytí houbaře s košíkem procházejícího kolem krmelců. „Může se stát, že zachytí někoho, jak si ulevuje, ale nanejvýš se tomu pak někdo zasměje u počítače. Nikdo nezjišťuje, kdo to je, nijak se to dál nepoužívá a smaže se to. Primárně jde o sledování zvěře, ne lidí,“ řekl.
Každý hajný v hradeckých městských lesích má podle něj fotopast na vnadištích, tudíž k původnímu účelu sledování zdravotního stavu, počtu a kvality zvěře. „Můžeme mít přibližně dvacet služebních fotopastí na tři tisíce hektarů,“ doplnil.
Někteří se s policií o objev nepodělí
Rostoucí počet fotopastí napříč zemí pracovníkům Úřadu pro ochranu osobních (ÚOOÚ) údajů vrásky nedělá. „Nezaznamenali jsme v tomto smyslu žádná zvýšená rizika,“ konstatoval mluvčí úřadu Tomáš Paták.
Pokud majitel fotopasti nezveřejní podobu domnělého či skutečného pachatele třeba na sociální síti, je podle něj vše v pořádku. „Když záznam nebude rozšiřovat, nebude s ním nakládat, problém bych v tom neviděl. Kdyby s ním dál pracoval, problém by vznikl, protože nemá souhlas dotyčné osoby,“ dodal.
Záznam může majitel předat policii, která ho následně může použít jako důkaz v trestním řízení. „Drtivá většina lidí chce vědět, kdo jim škodu způsobuje, a už si to s ním pak nějak vyřeší sami - třeba vyhodí zaměstnance, kteří mu kradou naftu. Škoda mnohdy není tak vysoká, aby se tím policie zabývala,“ dodal prodejce Zdeněk Buben.
Fotopast může být namířena pouze na vlastní majetek či pozemek, neměla by snímat parcelu souseda či veřejné prostranství. „Pokud to není cíleně namířeno na někoho jiného, tak to mohou dát kamkoli. Když to cíleně namíříte na kunu, která běhá u souseda, ale škodí i vám, nevadí to,“ podotkl Buben.
Mluvčí ÚOOÚ ale před podobným postupem varuje. „To by mohl říct každý majitel fotopasti nebo kamery, že k němu zvíře proniká z pozemku souseda. Mělo by to ale snímat pozemek dotyčného, ne pozemek souseda, ať už z jakéhokoli důvodu,“ uvedl Paták.
Řešením podle něj je se sousedem se domluvit. „Seznámit ho s tím, že záznam není namířen na jeho bazén, kde se mu koupou děti, ale že mu jde o škodnou, a ukáže mu, že záznam je namířen třeba na díru v plotě. V tomto případe bych problém neviděl,“ doplnil mluvčí.
Fotopasti slouží i na Šumavě k zachycení vlků a rysů:
20. února 2017 |
