Naposledy se na hřbitově při Fryčajově ulici podle údajů z farní kroniky pohřbívalo v roce 1962. Poté odpovědné orgány pohřebiště uzavřely a rozhodly o exhumaci a přenesení ostatků. Od té doby je přístup na pozemek volný a mnoho lidí ho vnímá spíš jako park.
„Často tam vídám pejskaře. Někdo skrz pozemek postavil chodník a bez vědomí majitele proboural jednu ze zdí, aby mohli projít nahoru k výběhu. Odklízíme odpadky a našly se tam i injekční stříkačky, tohle rozhodně není důstojné pietní místo,“ uvedl administrátor obřanské farnosti Petr Šplouchal.
Aby pozemek využila smysluplně, zvažovala farnost výstavbu chráněného bydlení či křesťanské školky. Poslední nápad na domov pro seniory zaujal i vedení radnice městské části Maloměřice a Obřany.
„Už jsem o tom dokonce jednal s ředitelkou podobného zařízení důstojného stáří, když do toho vstoupila paní starostka, že těchto míst mají nedostatek a že by to uvítali,“ dodal.
Když před několika dny napsala starostka Maloměřic a Obřan Klára Liptáková (KDU-ČSL) na sociální síť, že se radnice chystá s farností a brněnským magistrátem podepsat „memorandum“ o tom, že by farnost městu pozemek za tímto účelem zdarma poskytla, strhla se debata o etičnosti nápadu, a to jak v rovině úcty k pohřbeným, tak k seniorům, kteří by služeb domu v budoucnu využívali.
„Přeci jen se tam pohřbívalo, i když už dávno. Přijde mi to neuctiv až morbidní. Bydleli by tam staří lidé, kteří už se jinam než na hřbitov stěhovat nebudou,“ napsala jedna z uživatelek. „Nelíbí se mi představa, že by se mělo stavět na místě, kde byli pochováni mí předkové, je to hodně kontroverzní návrh, ale zase lepší než byty či obchody,“ doplnila například Petra Slámová.
Kdo stavbu domova zaplatí?
Radní již záměr schválili, ve středu ho má projednat zastupitelstvo. Starostka na žádost redakce o vyjádření odpověděla neurčitě. „Dokud záležitost není projednaná, nebylo by korektní se k čemukoli vyjadřovat,“ napsala v SMS.
Zda záměr najde podporu, zatím není jasné. Například opoziční zastupitel Vladimír Pavelka (SZ) uvedl, že v něm nápad vzbuzuje velké pochybnosti. „Stavební úřad ho v důvodové zprávě doporučil zvážit, protože se jedná o svažitý terén, na němž bude komplikované pro obyvatele domova zajistit adekvátní zázemí,“ uvedl.
Podle něj se jakákoli výstavba v místě kvůli výkopovým pracím značně prodraží. Navíc zatím ani není jasné, kdo by měl stavbu domova platit.
„Napřed bychom měli probrat, jestli to nejde postavit na jiných pozemcích. Musel by se změnit územní plán a není jisté, že až to proběhne, nepřijde farnost na jiný a ekonomicky zajímavější projekt,“ zauvažoval Pavelka s tím, že stavební úřad ve své zprávě, která je podkladem pro jednání zastupitelstva, uvádí i druhou možnou variantu využití pozemku, a sice bytovou výstavbu.
O změnu územního plánu farnost podle Šplouchala zažádala už před více než deseti lety. „Naše farnost dřív patřila k nejbohatším v brněnském děkanství, ale v restitucích nám nevrátili jediný metr. Hřbitov je teď největší bohatství, které z pozemků máme. Nejjednodušší a nejziskovější by jistě bylo pozemek prodat, ucházeli se o něj už dva nebo tři zájemci. O to ale církvi nejde, od nepaměti šlo o smysl využití a snahu pomáhat. Co lepšího lze udělat pro městskou část, než umožnit stavbu domova důchodců na posvěceném místě,“ sdělil.
Dodal, že jde pouze o nabídku, která rozhodně neměla být důvodem svárů mezi místními. Odpůrcům nápadu podle svých slov nerozumí.
„Nevím o tom, že by tam někdo šel a položil svíčku. Zajímalo by mě, co si lidé pod pojmem hřbitov představují, že jich hromada proti nápadu brojí a chtějí pozemek zachovat nevyužitý,“ podivil se Šplouchal.
Církev stavěla na ostatcích už dříve, problém v tom nevidí
Předseda Sdružení pohřebnictví ČR Ladislav Kopal vnímá jako chvályhodné, když podobná zařízení vznikají ve městě a senioři se tím pádem necítí odstrčení.
„Tomu bych přikládal větší váhu než faktu, že tam dříve byl hřbitov. Někdo bere hřbitov jako posvátnou půdu, ale není to dogma. Názory na umírání jsou v současnosti různé, často se nedělají ani smuteční obřady. Pakliže byl hřbitov vyklizen podle předpisů, nebránil bych se tomu,“ uvedl.
Na bývalém hřbitově stojí třeba škola na brněnské Vranovské ulici. Třeba v Jablonci nad Nisou za komunistů vzniklo na bývalém židovském i katolickém hřbitově sídliště. „Vědí o nich už jen pamětníci, což je ale také extrém. Volil bych kompromis, třeba postavit budovu na okraji parcely,“ přiblížil svůj pohled.
Brno bude plné bohatých důchodců, kteří si budou užívat, věští sociolog |
Pozemek bývalého hřbitova v Obřanech však má podle katastru rozlohu necelých 1900 metrů čtverečních a „zastrčit“ dům na jeho okraj, tak zřejmě není úplně reálné.
Nápad podporuje i brněnské biskupství jakožto „nadřízená instance“ při nakládání s církevním majetkem. Podle Šplouchala se zdá, že místo se v budoucnu zástavbě nevyhne. Pokud by se případně našly nějaké zbylé ostatky, pravděpodobně by byly vyzvednuty a shromážděny do jednoho místa na pozemku společně s křížem tří odbojů. Určené místo by zůstalo jako pietní.
„Církev často stavěla na ostatcích svatých a není to nic nehumánního, nebo dokonce morbidního,“ doplnil duchovní. „Ať se lidé přijdou podívat k našemu kostelu, kolem kterého vede místem bývalého hřbitova trať. To je podle mě znehodnocení hřbitova,“ podotkl.
Místo bývalého pohřebiště v brněnských Obřanech.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
