Tam, kde se jindy brodil ve vodě, chodí letos Oldřich Šebesta z protiepidemického oddělení jihomoravské hygienické stanice suchou nohou. Tůně, ve kterých se komáři líhnou a v nichž jindy pozoruje několik stadií jejich vývoje, jsou totiž téměř vyschlé.
Lidé na Břeclavsku a Hodonínsku, ale také turisté se tak mohou připravit na jaro bez obávaného krvežíznivého hmyzu.
Taková idylka jako v minulém roce to ale přece jen nebude. Zatímco loni po suché zimě nebyla v tůních skoro ani kapka vody, letos se přece jen na některých místech drží. Podmáčené tůně jsou například v hodonínské loděnici, ale i na soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku.
„Tam stojí voda hlavně u rakouských hranic, takže komáři určitě potrápí i Rakušany. A rozsáhlejší tůň je také u Lanžhota,“ podotkl Šebesta s tím, že lidé z okolních obcí by měli s nějakým tím komářím štípnutím počítat.
Zaplavení Soutoku komárům nepomohlo
Podmáčené jsou hlavně lesy a louky, v okolí obory Soutok ale podle něj převažuje sucho. Paradoxně právě sem před pár týdny vodohospodáři poslali mimořádný „příděl“ vody. Na konci března sem jeden den pouštěli 95 kubíků vody za vteřinu, jindy je to přitom jen 13 kubíků denně.
Vodní injekce měla alespoň částečně nahradit dřívější záplavy, které byly pro lužní lesy ještě před úpravou vodních toků běžné a díky nimž se líhli také komáři. „Zaplní se kanály, ale předpokládáme, že půda během několika dní veškerou vodu pojme,“ komentoval to tehdy za Lesy České republiky, které v oboře Soutok hospodaří, Miroslav Svoboda (psali jsme zde).
A nemýlil se. „Zaplavení Soutoku bylo spíš pro veřejnost než pro komáry,“ pousmál se Oldřich Šebesta. „Když jsem přijel druhý den poté, nebylo po vodě ani stopy. Kanály se sice zaplnily, ale do tůní se voda vůbec nedostala,“ poznamenal s tím, že víc Soutok zaplavilo zvednutí řek před dvěma týdny po vydatných deštích na severní Moravě. Ovšem i tato voda vydržela v tůních sotva týden.
Vydrží tedy celé léto bez komárů? „Těžko říct. Stačí nějaké silnější bouřky a tůně se mohou zase vytvořit,“ naznačil Šebesta, jak snadno se může bodavý hmyz vylíhnout.
Turisty z Čech popadá panika
Na jižní Moravě jsou nejčastěji rozšířené dva druhy komárů – pisklavý a obtížný. A právě tato dvě jména komára vystihují asi nejlépe. Kromě toho, že je jeho štípnutí nepříjemné a bolestivé, ruší člověka ve spánku a také může přenášet některé nemoci, například virus, který způsobuje takzvanou valtickou horečku.
Přemnožení má však také ekonomické důsledky. Způsobuje škody lesníkům, komáři totiž dokážou k smrti uštvat například srnčí zvěř. Na svědomí mají navíc omezení cestovního ruchu.
Potvrzuje to i Pavel Gajda, kastelán zámečku Pohansko u Břeclavi. „Když je komárů hodně, výrazně to ovlivní návštěvnost. Hlavně lidé z Čech nebo Vysočiny to špatně snáší, hned je popadá panika. Návštěvníci odsud jsou zvyklí. Když se objeví pár komárů, skoro to neregistrují,“ uvedl kastelán, jenž je s letošními prognózami hodně spokojený.
I tak hodlá komářím štípancům předcházet. „Návštěvníky nabádáme, aby se postříkali repelentem, dokonce ho rozdáváme. Bojujeme také proti klíšťatům, plochy kolem zámku pravidelně sečeme a stříkáme,“ poznamenal.
Komár elegantně bodá, ovád prokusuje tkáň
Letos ke komárům ale pravděpodobně přibudou další krvežízniví tvorové. Lidé musí na některých místech počítat s mračny agresivních mušek – muchniček. Potrápí hlavně cyklisty projíždějící kolem rybníků.
„Na rozdíl od komárů, jejichž vývoj je vázaný na záplavy, se muchničky líhnou v tekoucích vodách. Třeba právě u hrází rybníků, kde přepadává voda,“ vysvětlil Šebesta. Muchničky podle něj už delší dobu zlobí hlavně Břeclavsko, loni byl jejich výskyt jeden z největších za poslední léta a letos na zdejší obyvatele zacílí znovu.
Například na Soutoku i v Lednicko-valtickém areálu – v místech tolik oblíbených turisty – pak budou letos zřejmě více útočit také ovádi. Ti se líhnou hlavně v mokřinách. „Je to krásně barevná muška, ale štípe jako čert. Zatímco komár vás elegantně nabodne, ovád prokusuje tkáň a teprve pak z rány pije vytékající krev. Je to takový barbar,“ směje se odborník.
