Rezidentní zóny, které by měly pomoci řešit problémy s parkováním obyvatel zejména centra Brna, plánovalo už minulé vedení města. Po volbách v roce 2014 to vypadalo, že jeho myšlenku dotáhne do konce vedení současné. Teď však není jisté, jestli jejich spuštění nakonec nespadne až na příští garnituru.
Nejnovějším zádrhelem je zamítnutí žádosti o dotaci téměř 80 milionů korun od ministerstva dopravy.
„Nebylo si jisté, že projekt skutečně uděláme,“ uvedl k tomu náměstek primátora pro dopravu Matěj Hollan (Žít Brno). „Nyní musíme projekt minimálně předfinancovat z městského rozpočtu a žádat o přidělení dotace v následných výzvách,“ nastínil Hollan.
Jakou částkou by město mohlo přispět, zatím nesdělil. Odhadovaná celková cena projektu je 120 milionů korun. Ta se však může změnit podle finálního počtu automatů nebo ulic, v nichž bílé zóny namalují.
Ministerstvu dopravy vadilo, že Brno v žádosti dostatečně nevysvětlilo sociální a ekonomické přínosy, které by z připravovaného systému získalo. „Zároveň nebylo jasné, jak zařízení zahrnutá v projektu rezidentního parkování přispějí ke zlepšení řízení dopravního provozu,“ zdůvodnil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Desítky milionů od ministerstva měly být použity na vyznačení rezidentních zón, na projektování a zčásti na informační systém.
Město čeká na informační systém, řidiči na bližší informace
Neustálé odsouvání projektu tak pokračuje. A náměstek Hollan nebyl sdílnější ani v případě přesnějšího termínu, kdy by s ním řidiči mohli počítat tentokrát. „Pilotní projekt v historickém jádru bude, doufám, v roce 2018. Přesný harmonogram budeme vědět, až vysoutěžíme dodavatele informačního systému,“ uvedl.
Jako první se systém dotkne úzkého centra ohraničeného ulicemi Benešova, Nádražní, Divadelní, Rooseveltova, Moravské náměstí, Joštova a Husova. Poté se přidají další oblasti Brna-střed. Kromě něj dříve o zavedení systému projevilo zájem dalších deset městských částí.
Teď už si tak jisté nejsou. Některé z nich chtějí zóny vyznačit jen v několika málo ulicích, jiné čekají, až budou mít od Hollana bližší informace. Podrobnosti si žádají rovněž majitelé aut. Zatím je známý například jen předběžný ceník, podle něj za jeden osobní vůz v historickém jádru Brna-střed zaplatí místní 900 korun za rok, za druhé auto desetinásobek. A například lidé, kteří v této městské části podnikají, dají za dvě auta 27 tisíc ročně.
Brněnští řidiči náměstka pro dopravu kvůli nedostatku informací často kritizují. Podle Hollana se to brzy změní. „Pokud odbor dopravy včas připraví všechny podklady, tak příští týden zveřejníme podrobnější informace,“ přislíbil Hollan.
Proti rezidentnímu parkování bojuje spolek Brno autem. Jedním z jeho hlavních argumentů je, že nejprve musí vyrůst dostatek parkovacích domů a záchytných parkovišť. Zájemci, kteří mají podobný pohled, můžou do konce srpna podepsat petici spolku.
„Myslím si, že na rozhodnutí magistrátu mít vliv stejně nebude, ale začátkem září ji zaneseme na podatelnu,“ uvedl předseda spolku Brno autem Jan Mandát. Přesný počet podpisů ještě spočítaný nemají, odhaduje však, že by jich mohlo být přes dva tisíce.
Parkovací dům až s tramvajemi
Budování dalších parkovacích domů a záchytných parkovišť v okrajových částech, na nichž řidiči nechají auto a do centra se dopraví MHD, v plánu města je. Hollan však už dříve vysvětloval, že zahájení takové stavby trvá klidně přes dva roky, přičemž s rezidentním parkováním nechtělo město tak dlouho čekat.
Nově magistrát například plánuje stavbu parkovacího domu pro více než tisíc aut v Bohunicích poblíž kampusu. Projekt je teprve v začátcích a odhaduje se, že samotná stavba začne až v roce 2019. „Parkovací dům bude fungovat jako odstavné parkoviště typu park and ride. Poslouží také návštěvníkům kampusu i nemocnice,“ popsal mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Do centra se pak cestující dopraví díky tramvajové trati, která u kampusu bude mít konečnou zastávku a povede přes hlavní nádraží. Zahájení její stavby plánuje magistrát zhruba na stejnou dobu jako stavbu parkovacího domu.
