Plošné čipování psů, které jasně určí jejich majitele, nařizuje novela veterinárního zákona od roku 2020. Kromě snadné identifikace má ochránit zvířata od stresu spojeného s odchytem a obcím ulevit od zbytečných výdajů. Pro pokladny jihomoravských radnic totiž umístění jednoho zatoulaného psa na den do útulku znamená vydat 50 až 200 korun z rozpočtu. Ročně tak jde až o statisíce.
Čipování je nyní na bázi dobrovolnosti, i proto zástupci větších měst v kraji tuto plánovanou novinku zatím příliš neřeší. Někde ale zodpovědné pejskaře zvýhodňují už teď. „Kdo nechá zvíře očipovat, ten je na rok osvobozen od poplatku za psa,“ potvrzuje například mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek s tím, že úřad vydá ročně na provoz městského útulku asi 430 tisíc korun. Loni se tady průměrně starali o 16 zvířat, denní náklady na každé se pohybují okolo 74 korun.
Hodonín zaběhlé psy umísťuje do útulku při zdejší zoologické zahradě, podle velikosti psa a délky pobytu platí od 50 do 100 korun za den. I Vyškov spolupracuje s místní zoo, na provoz záchytné stanice poskytuje roční příspěvek 201 tisíc korun. Vůbec nejdráž vyjde umístění psa v městském útulku v Brně – průměrně na 200 korun denně.
Zaběhlé zvíře si tam přitom pobude spíše měsíce než dny. „Když se o něj nepřihlásí vlastník do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, připadá pes nálezci. Dále běží čtyřměsíční lhůta, během níž se stále může původní vlastník přihlásit. Pokud se tak nestane, uplynutím tohoto období je útulek oprávněn nalézt zvířeti nového pána,“ vysvětluje Zuzana Rennerová, předsedkyně neziskové organizace Animal Eye bojující za práva zvířat.
Má-li pes čip, je mnohem snadnější vrátit ho majiteli. Obsahuje totiž jedinečné číslo, na jehož základě by měl být dohledatelný v některém z registrů. A veterináři vidí smysl čipování hlavně v možnosti ušetřit zvíře utrpení.
„Již nebude tak jednoduché se zbavit psa například uvázáním v lese, vyhnáním z auta u silnice nebo usmrcením. Majitel bude jednoznačně dohledatelným a zároveň dohnatelným k odpovědnosti za své zvíře,“ podotýká znojemský veterinář Lubomír Borkovec mladší.
Největší problém podle něj nyní nastává hlavně v případě, kdy se pes zatoulá desítky kilometrů od domova. „Pro majitele je takřka neřešitelnou otázkou, na jakou městskou policii nebo do jakého útulku volat.
Díky aplikaci našli papouška za 20 minut
Nálezce o zvířeti většinou také nic nezjistí. Obojek se často vytratí, o krádeži psa ani nemluvě. Po novele může veterinář při očkování, které je na vzteklinu ze zákona povinné, ověřit totožnost psa, tedy i majitele,“ dodává Borkovec.
Jak obce informují o zatoulaných zvířatechBrno: webová databáze nalezených psů na stránkách strážníků Vyškov: webové stránky a Facebook záchytné stanice Hodonín: úřední deska, webové stránky města Břeclav: webové stránky a Facebook městské policie Znojmo: webové stránky útulku, radniční zpravodaj Některé menší obce, třeba Omice, Březina, Popůvky, Kunštát nebo Zastávka, využívají aplikaci Mobilní rozhlas (více nawww.mobilnirozhlas. cz). Co změní novela veterinárního zákona: Povinné čipování od roku 2020 přinese kromě snadnějšího vystopování zvířete i další výhody. Podle poslanců zamezí byznysu s nelegálními množírnami. Půjde snadněji zjistit, kdy a proti čemu byl pes očkován, čipování může zamezit týrání a umožní za psy lépe vybírat poplatky od majitelů. Samotné čipování bude povinně probíhat při prvním očkování proti vzteklině, asi v půl roce věku zvířete. Za čip, jeho aplikaci a registraci lidé zaplatí od 500 do 900 korun. |
Pokud nyní majitele v některém z registrů čipovaných psů vypátrají, je situace snadná. Pokud ne, moderní obce se pokouší poradit si jinak. Zpravidla menší jihomoravské vesnice používají k pátrání po majitelích ztracených domácích mazlíčků speciální aplikaci s názvem Mobilní rozhlas.
„Informace prostřednictvím SMS zpráv přitom v první vlně mohou dostat jen ti lidé, kteří jsou evidováni jako vlastníci nějakého zvířete,“ vysvětluje provozovatel služby Ondřej Švrček systém, v němž si jednotlivé obce vytvářejí vlastní databáze osob podle preferencí. A když se pak najde pes, přes aplikaci rozešlou zprávu jen těm ve skupině „pejskaři“.
Úspěšně to funguje třeba v Kunštátu na Blanensku. Zaběhlé zvíře tady nejprve umístí do záchytného kotce a pak nález vyhlásí právě přes zmíněný systém. „Mobilní rozhlas přebírá veškerá hlášení a informace z informačních systémů města – rozhlasu, Facebooku, úřední desky, zpravodaje, webu. Reakce lidí jsou na to dobré, jsme spokojení,“ pochvaluje si starosta města Zdeněk Wetter (ČSSD).
V Popůvkách takhle našli mimořádně rychle třeba papouška. Majitel informoval obec, že pták uletěl, o 20 minut později už úřad v aplikaci mobilního rozhlasu prosil občany o spolupráci při hledání. Za pár minut jeden z nich papouška vyfotil, poslal „fotohlášku“ a majitel si svého oblíbence odchytl.
Milovníci zvířat se shodují, že nejúčinnější by byla kombinace obou způsobů – povinného čipování a využití moderních technologií. „Teprve pak by zatoulaná zvířata nekončila v útulcích. Staraly by se jen o ta opuštěná a týraná, tak jak to má být. Tohle není o nařízeních a zákonech, ale o zdravém rozumu,“ tvrdí Martina Drábková, dobrovolnice znojemského útulku.
